Izrael má právo zničit Hamás. Právo na existenci a důstojný život mají ale i Palestinci, myslí si exministr Dienstbier

13. listopad 2023

„Izrael má právo na svou existenci, bezpečnost, důstojné životní podmínky pro své obyvatele, ale stejně tak Palestinci. Vlastně nemám zcela jasnou představu, jaké je v této situaci to ,dobré řešení‘. I proto, že ze způsobu, jakým si to Izrael zařizuje, není zřejmé, že má představu, jaké to východisko (z války) je,“ myslí si právník a bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier.

„Prvním úkolem Izraele je zničit Hamás, ale na to vám experti řeknou, že můžete zničit konkrétní lídry Hamásu, ale nezničíte jejich ideu. A to i pokud nezaručíte Palestincům důstojné životní podmínky, a to včetně vlastního státního řešení a práva na sebeurčení,“ dodává v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Na námitky, že samostatný stát Palestinci už ale mnohokrát odmítli – poprvé v roce 1948 –, Dienstbier říká: „To je pravda, protože odmítli už i dojednaná řešení. Ale to neznamená, že neudělali nesmyslné kroky.“

„Já si myslím, že je to pochopitelné, ale stejně tak nemají budovat Izraelci osady na Západním břehu Jordánu a mají umožnit Palestincům, aby si spravovali celé své záležitosti sami a podle svého rozhodnutí. I na územích, která jim i podle mezinárodního práva patří.“

„Stejně tak, jako jsem kritický k izraelské vládě, tak si nemyslím, že je ideální jakákoli část palestinské reprezentace. Na druhou stranu, pokud budeme volat po ideálu, tak si to také nebude nikdo myslet ani o politickém uspořádání u nás, případně jinde ve světě,“ tvrdí bývalý ministr a sociální demokrat.

Reforma OSN? Nic jiného nemáme

V souvislosti s rezolucí Valného shromáždění OSN, která neodsoudila chování teroristů Hamásu v Izraeli, přišla ministryně obrany s myšlenkou na ukončení našeho členství. O ničem podobném ale vláda neuvažuje, což neznamená, že OSN nepotřebuje změnu.

V Radě OSN pro lidská práva například zasedají Čína, Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela nebo Pákistán, tedy země, které lidská práva dlouhodobě porušují. Má tedy tato Rada vůbec nějaký smysl?

Čtěte také

„Z našeho pohledu se to samozřejmě nejeví ideálně. Na druhou stranu, v OSN jsou v zásadě všechny země světa a je pravda, že asi většina zemí dnes zrovna není vzorem demokratického uspořádání, svobody a ochrany lidských práv. OSN ale není organizace zcela bez hodnot. Charta OSN se například staví za principy mírového, přátelského uspořádání vztahů mezi státy,“ odpovídá Dienstbier.

„Nemyslím si, že OSN funguje ideálně. Nakonec už začátkem 90. let si vytvořili komisi pro globální řízení, kde shodou okolností byl i můj otec, a ta už tehdy doporučovala velmi zásadní reformy,“ vzpomíná.

„Problém je v tom, že tak, jak je OSN založena, k jakékoli změně potřebujete souhlas velmocí, které mají právo veta v Radě bezpečnosti OSN. A ty se zjevně nechtějí této výsady vzdát a umožnit reformu. A dokonce se to týká nejen nedemokratických zemí. Já totiž pochybuji, že by k tomu bylo možno za současné situace získat souhlas Spojených států, tedy že by se vzdaly práva veta v Radě bezpečnosti.“

Čtěte také

„Proto si myslím, že OSN je to nejlepší, co v globálním měřítku a pro řešení konfliktů vůbec máme,“ dodává.

„Je to diplomatický nástroj pro snahu o řešení problémů. A pokud se této struktury vzdáme, tak se s některými zeměmi téměř nebudete mít ani kde bavit.“

„OSN totiž umí problémy řešit, ale jen do okamžiku, než se to dotkne některé velmoci s právem veta. To je problém tohoto uspořádání,“ dodává s tím, že tak o reformě můžeme v dohledné době vlastně jen snít.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související