Jak to bylo doopravdy s golemem?
Jednou z nejvyhledávanějších památek na pražském Starém Městě je bezpochyby Staronová synagoga v dnešní čtvrti Josefov. Turisty bývá doslova obsypaná a není divu, jde totiž o jednu z nejznámějších a nejcennějších evropských synagog.
„Staronová synagoga je nejvýznamnější památka židovské Prahy. Její základní část pochází ze 13. století a je tedy nejstarší funkční synagogou v Evropě,“ zdůrazňuje hned na úvod můj průvodce Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze.
Dodnes se v ní konají bohoslužby, je však přístupná i pro turisty, kteří sem přijíždějí doslova z celého světa. „Jde o gotickou synagogu, na jejíž stavbě se podíleli i stavitelé blízkého Anežského kláštera. Je to dvojlodní synagoga s výzdobou v rostlinném dekoru, dvanáct oken symbolizuje dvanáct izraelských kmenů. Hebrejské nápisy na zdech jsou citace z Talmudu a z Tóry,“ ukazuje Leo Pavlát
Dodám, že Talmud je soubor rabínských diskusí k Tóře, které se týkají židovské etiky, židovský „ústní zákon“. Tóra představuje biblických Pět knih Mojžíšových, obecněji je to celá židovská bible. V synagoze si povšimněte i korouhve, která se na tomto místě nachází už od středověku. Ta současná pochází z roku 1716 a má na sobě znak Pražské židovské obce, což je šesticípá židovská hvězda s kloboukem uvnitř.
Mnoho dalších liturgických předmětů dokládá, že synagoga je dodnes funkční. Vedle Jeruzalémské, Španělské a Vysoké je čtvrtou synagogou, ve které se konají bohoslužby. „Její ústřední místo je aron ha-Kodeš na východní straně, tedy svatostánek, schrána, v níž jsou uloženy svitky Tóry. Je kryta parochetem, chrámovou oponou. Při bohoslužbě o šavatu se jeden svitek Tóry vyjme, odnese se do středu synagogy na vyvýšené místo se stolem, kterému se říká bíma neboli pódium. Na něm se Tóra rozloží a čte se z ní,“ popisuje průběh bohoslužby Leo Pavlát.
Věřící muži sedí v lavicích podél stěn s modlitebními knihami na pultících před sebou. Ženy v této středověké synagoze sledují bohoslužby z místnosti spojené s hlavním dvoulodním prostorem jen úzkými okénky, která byla přistavěna až v 17. století.
A proč vlastně má nejstarší pražská synagoga onen zvláštní, nejednoznačný název? „V době, kdy byla tato synagoga vystavěna, stála už v místech, kde je dnes Španělská synagoga, takzvaná Stará škola, tedy Stará synagoga. Když byly potom v 16. století postaveny synagogy další, ocitla se mezi starou a novými, a tak se stala Staronovou,“ vysvětluje můj průvodce.
A ještě bych se měl zmínit o jedné známé pověsti. Traduje se, že na půdě Staronové synagogy spočívá golem. Můj průvodce mě ujistil, že tam zcela určitě není. Pověst o této uměle stvořené bytosti, která měla sloužit svému lidskému tvůrci a podle pozdější verze chránit Židy před útoky nepřátel, sice pochází ze středověku, ale s rabim Löwem ji spojili až romantici v 18. století.
O její popularizaci u nás se zasloužil hlavně Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Rabi odpočívající na Starém židovském hřbitově nedaleko by se jí asi velmi podivil.
Zobrazit polohu Staronové synagogy v Praze na větší mapě
