Jak obyvatelé Zlivi získali přízvisko Mrkvani a rybník název Bezdrev, prozrazuje místní kronika

„Na začátku 50. let ji převzal František Kubů starší, který zdobil úvodní strany, a po něm František Kubů mladší. Následně dlouhá léta kroniku Zlivi psala učitelka Marie Straková za pomoci paní učitelky Huleové. Na ně roku 1986 navázala paní Randáková a na pár let ještě paní učitelka Smíšková,“ vyjmenovává současná kronikářka Zlivi Iva Kučerová ty, kdo byli před ní.

Na ukázku přinesla knihu Zliv kdysi a dnes, kterou v roce 2010 vydalo město. „Obsahuje spoustu historických fotografií, a to je pro mě zvláštní způsob nahlížení na minulost. Je zajímavé sledovat, jak se Zliv vyvíjela,“ podotýká Iva Kučerová.

Čtěte také

Starými fotografiemi, knihami a dokumenty se kronikáři rádi probírají i ve volném čase

Skutečnost, že staré zápisy a fotografie vyprávějí o minulosti, jí pomáhá nacházet smysl kronikářské práce. Zrovna tak chce psané záznamy o naší přítomnosti spolu s fotografiemi a videi v příloze zanechat budoucím generacím. „Věci mizí, a proto třeba i drobnosti jako zmínka o krojích našeho folklórního souboru Bystřina, které zachytím do kroniky, můžou pomoct lidem v budoucnu, až budou hledat odpovědi na své otázky,“ zamýšlí se kronikářka. Podle ní takové drobnosti a zajímavosti odlehčí a povznesou text zápisů.

Iva Kučerová do kroniky píše také o osobnostech Zlivi, protože považuje za důležité, aby obyvatelé věděli, že ve městě žili a žijí šikovní lidé. „Zmínila jsem uznávaného dětského lékaře doktora Klímu nebo ředitelku Charity Zliv Danielu Werbynskou Laschovou, která v roce 2017 zvítězila v soutěži Žena regionu, anebo vědce Václava Matouška, který se zabývá výzkumem léků,“ uvádí.

Z označení Mrkvani si vzali to dobré

Iva Kučerová se při listování publikací Zliv kdysi a dnes zastaví na stránce se snímky kostela a rybníčku, který byl později zavezený. „Podle jedné verze vysvětlení, proč se nám říká Mrkvani, se traduje, že u kostela rostla mrkev, protože se někdo spletl a místo semínek trávy tam vysel mrkev,“ vypráví kronikářka.

Z kroniky ale podle svých slov vyčetla, že mrkev se ve Zlivi sela pro starousedlíky, nikoli však u kostela, ale u školy. Zdejší éra mrkve skončila, když se v obci usneslo, že je tu málo ovocných stromů a rozhodlo se vysázet je od školy ke kostelu. A půda se zryla. „Jenže mrkev a pojmenování Mrkvani zůstaly ve Zlivi natolik zakořeněné, že z toho vzešly Slavnosti mrkve, a ty jsou jednou z největších akcí města,“ dodává.

A Bezdrev? „Rybník se jmenuje Bezdrev proto, že když se hledala lokalita pro jeho výstavbu, tak se zvolilo místo, které bylo plání, na níž nebyly vzrostlé stromy, byla bez dřev,“ vysvětluje Iva Kučerová.