Jak pěstovat a množit fíkusy a ibišky
Fíkusy a ibišky začínají rašit brzy po Novém roce. A právě doba začátku rašení je vhodná nejen k přesazení a řezu, ale i k množení. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Fíkusy s vysokými kmínky (například f.elastica nebo f.lyrata), které ztratily listy, seřízneme. Část kmínku, kterou jsme odřízli, rozdělíme na několik částí asi 20 centimetrů dlouhých a použijeme na množení. Nejlépe se chytne vrcholový řízek, ten s listy.
Nejprve ale jednotlivé řízky do druhého dne namočíme do vody, roní totiž bílou lepkavou tekutinu. Pak je teprve zakořeňujeme. Vrcholový řízek klidně ve vodě, nejlépe v neprůhledné nádobě, aby byl konec, který má pouštět kořeny, ve tmě.
U zbylých řízků z kmene použijeme stimulátor a pak je zapíchneme do substrátu. Můžeme si vybrat, do jakého. Do písku, perlitu, rašeliny, koupeného substrátu na řízkování, do doma vyrobené směsi z písku, rašeliny, perlitu, drceného polystyrénu, keramzitu nebo listovky. Možná máte svůj vlastní recept na ten nejvhodnější substrát. Když řízky vytvoří dostatečný objem kořenů, mladé rostliny přesadíme do květináčů, ve kterých je pak budeme pěstovat.
Jak se množí drobnolistý ficus benjamina, to popisujeme v reportáži.
A co ibišky?
Ibišky se řežou proto, aby jim narostlo nové dřevo, které kvete. Tyto dřeviny totiž kvetou na vyzrálých jednoletých výhonech. Když je neřežeme, květy se objevují jen na vrcholech větví.
Odřezané části upravíme na řízky a zakořeňujeme. Ve vodě koření i starší dřevo, ale je lepší zakořeňovat v nějakém substrátu, s pomocí stimulátoru. Zakořeněné rostliny vysadíme do květináčů. V květnu, po přejití ledových mužů, je můžeme přesadit do zahrady. Stanou se v ní atraktivním bodem.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
