Jak poznat dobré víno? Zkušenostmi, tam není jiná varianta, je to o propití, odpovídá sommelier Lukáš Benda
Pochází z Moravy, ale jeho zájem o víno se naplno projevil až po příchodu do Prahy. Začal pracovat v místních restauracích, potřeboval se v této oblasti více vzdělat a svět vína už ho nepustil. Dnes má sommelierských zkušeností na rozdávání. Mistrovství republiky se účastní pravidelně a dvakrát se umístil na třetím místě. Hostem Lenky Vahalové byl sommelier Lukáš Benda.
„Moje základní otázka jako sommeliera je, jak je ten člověk propitý, kolik má zkušeností a jaká vína pije. Dle toho už mu dokážu specifikovat dané víno,“ popisuje Lukáš Benda a zároveň dodává, že na výběr správného vína mají vliv i další věci.
„Člověk musí být i obrovský psycholog. Když někdo přijde do podniku, musíte zjistit, v jaké je náladě, jestli má obchodní schůzku nebo jde na rande.“
Na špičce mezi víny jsou podle něj logicky Francie, Itálie a Španělsko. „Disponují největší plochou vinic, i ty generace začaly v 18., 19. století, proto mají dnes nejlepší vína na světě. Ten čas nenahradíte. Tady žádný vývoj nebyl, všechno se to udělalo až po revoluci, takže kluci na to měli teprve 33 let, to je v tomto oboru nic.“
Česká republika má podle Lukáše Bendy také velmi dobrá vína, jen těchto vinařů je pořád málo. A jak takové dobré víno poznat?
„Zkušenostmi, tam není jiná varianta. Pokud se chcete dostat do nějaké fáze, kdy třeba dostanete skleničku slepé degustace, tak je to jenom o propití. Pokud se ale tohle chcete učit, musíte do toho zapojit i mozek.“
Při slepé degustaci se zapojí všechny smysly
Jestliže on sám dostane do ruky skleničku s vínem, vždycky se jako první podívá na vzhled a barvu.
„Barva by měla být čistá, průzračná, nesmí být zakalená. U bílého vína, pokud je to mladistvý vzhled, tak by ta barva měla být jiskrná, světle zelenkavá, světle zlatavá. Když je to víno starší, tak už se dostává do sytě zlatavé, žluté, až třeba jantarové. Na vzhledu už poznám věk toho vína,“ líčí.
Dalším ukazatelem je viskozita, u které se pozná hustota, krémovost vína. „Jak moc má vysoký alkohol, v tu chvíli i poznám, jak je to víno extraktivní, jak bude opulentní v ústech.“
Pak přichází na řadu samozřejmě vůně a chuť. Lukáš Benda dokáže během slepé degustace určit mnoho věcí, čím je člověk zkušenější, tím menší problém to pro něj je. Pozná kondici vína i to, kde réva rostla.
„Pokud mám například bílé víno, vím, že je tam třeba dominanta citrusů, pak je tam vyšší kyselina v chuti, tak to se rovná ryzlink. A nejlepší ryzlinky jsou Německo, Rakousko, i Česko, ale už neřeknete, že je to Francie. Ta má ryzlink maximálně v Alsasku, ale není tam taková mineralita, protože tam takové půdy nejsou.“
Co znamená pojem korkové víno? Jaké jsou jeho oblíbené oblasti v Rakousku? Pořádá také cesty za vínem, jak to v praxi vypadá? A jaký má názor na naturální vína? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kakaové boby jsou superpotravina, ty dobré látky se dají přenést i do čokolády, říká její výrobkyně
Odjakživa milovala čokoládu, dnes ji sama vyrábí a sklízí ocenění. O cestě od kakaového bobu až k tabulce Míšiny čokolády vyprávěla Míša Dohnálková.
-
Už po pár dnech low carb stravování cítíte změnu, říká jeho propagátorka Monika Dzingelová
Potřeba zhubnout ji dovedla k nízkosacharidovému stravování, vlastní několikaletá zkušenost a studium pak k tomu, že začala pomáhat s jídelníčkem i ostatním.
-
Kuchaře z vás dělají léta praxe, a ty já nemám, přiznává vítěz soutěže MasterChef Roman Staša
Do studia k nám tentokrát zavítal vítěz soutěže MasterChef Česko 2020 Roman Staša. Nejen o dobrém jídle si povídal s Lenkou Vahalovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
