Jak skladovat jablka, aby zůstala dlouho krásná

6. září 2019

Pokud ovoce na zimu uchováváte ve sklepě, ale plody jste před sklizní neošetřili proti houbovým chorobám, objeví se vám časem na jablkách i na hruškách skvrny. Nejprve malé, později se tmavý povlak rozlije po polovině, někdy prakticky po celém plodu. Jedná se o houbovou chorobu nazvanou sazovitost. Jak před ní plody ochránit?  Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

„Olivově zelené až tmavě šedé sazovité povlaky na povrchu plodů je většinou možné lehce setřít nebo omýt. Houba nezpůsobuje přímé poškození plodů, ale značně zhoršuje jeho vzhled a kvalitu.

Poškozená jablka

Proti sazovitosti naprosto spolehlivě účinkuje ošetření některým z fungicidů, likvidujících strupovitost. Plody na stromech před sklizní ošetříme tak, aby do doby sklizně uběhla tzv. ochranná lhůta přípravku. Tedy doba, kdy bychom ovoce neměli po ošetření trhat a jíst. Použít můžete například Discus či Zato 50 WP. Pomohou snížit i četnost hnilob, které se na ovoci ve sklepě též často objevují.

Alternativou by možná mohlo být omytí jablek v růžovém hypermanganu a jejich přirozené oschnutí, vybílení prostoru sklepa chlorovým nebo čerstvě páleným vápnem, vysíření, v obou případech důkladné očištění a omytí lísek či bedniček kvalitním desinfekčním prostředkem.

V sadu touto dobou průběžně sbíráme (a likvidujeme) plody napadené monilinií. Tyto plody lákají hmyz, který pak přenáší původce moniliniózy dál, třeba i na plody zdravé, jen mírně strupaté. Přes stroupky pak choroba ve sklepě pronikne dovnitř, do plodu.

Napadená jablka

Jabloně i hrušně můžeme přihnojit fosforečnými a draselnými hnojivy, aby se dostaly do zóny kořenů a rostlina je mohla využít už příští jaro.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.