Starší odrůdy rakytníku mají trnité větve, ruční sklizeň plodů tudíž není zrovna snadná. Jak tedy na to?
Větvičky i s plody můžeme ořezat a v igelitových pytlích zamrazit na -15 °C. Pouhým sklepáním pak plody opadají a zůstanou v sáčku. Zmrzlé rakytníkové plody můžeme zpracovávat i po několika měsících.
Hovoří se o něm jako o zcela unikátní léčivé rostlině 3. tisíciletí. Celý rakytník řešetlákový - kůra, listy a plody – obsahuje tolik účinných biologicky aktivních látek jako žádný jiný keř nebo strom mírného pásma.
Ořezem sklízíme jenom třetinu keře, jinak by nám příští rok neplodil, rakytník totiž plodí na dvouletém dřevě. Zbývající plody otrháme ručně nebo je necháme jako potravu pro ptáky.
V našich podmínkách nečekáme na to, až plody rakytníku na podzim zmrznou a budeme je moci oklepat. U nás tato technologie není možná, protože plody rakytníku během 2 až 4 týdnů přezrají (čím teplejší je počasí, tím rychleji přezrají), vytvoří se v nich kyselina máselná a plody už nejsou chutné.
Nové rakytníky bez trnů
Nové odrůdy rakytníku jsou šlechtěné na beztrnnost, některé jsou i sladší. Patří mezi ně odrůda Pantělejevskala, Altajská, Žemčužínaja, Kapriz nebo Sibiřský ruměnec.
Rakytník řešetlákový je dvoudomý. Aby vám plodil, musíte si pořídit samičí a samčí rostliny. Jeden samec opylí až 5 samičích rostlin. Při skupinové výsadbě se dává 1 samec až na 8 samic. Rakytník je větrosnubný, pyl roznáší vítr.
Nejjednodušší je plody odšťavnit. Šťáva je základní surovinou pro výrobu sirupů - jen ji osladíme, přidáme trochu vody a pasterizujeme. Rakytník ani tepelnou úpravou neztrácí vitamín C, jelikož jeho plody neobsahují enzym askorbinázu, který vitamín C štěpí. Syrovou šťávu také můžeme nalít do sáčků na led, zamrazit a používat do čaje místo citronu. Rakytníková šťáva špatně želíruje, proto ji při zpracování na marmeládu kombinujeme s jiným ovocem. Výborný je rakytník v pečených čajích.
Slupky, semena ani listy nevyhazujeme
Po odšťavnění zbylé slupky a semena dosušíme a nadrtíme. Drť použijeme na přípravu čaje. Nebo ji necháme 14 dní macerovat v kvalitním olivovém, příp. slunečnicovém oleji, potom olej přefiltrujeme. Celý proces můžeme zopakovat, čímž zvýšíme koncentraci rakytníkového oleje. Listy můžeme použít na přípravu čaje anebo tinktury na posílení imunity a zlepšení nálady i spánku.
Jan Rosák, moderátor
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
