Jakmile někdo zahude na vlasteneckou notu, hned má kolem houf posluchačů, cituje překladatel spisovatele Siegfrieda Lenze
Román slavného německého spisovatele Siegfrieda Lenze (1926–2014) nazvaný Přeběhlík čekal na své vydání víc než 60 let. Teď se dočkal i u nás, v českém překladu Petra Dvořáčka, hosta pořadu Hovory.
Čtěte také
Autor Přeběhlíka napsal už v roce 1951, pak se na něj zapomnělo a našel se v jeho pozůstalosti až dva roky po smrti (2014). Román má zvláštní příběh – popisuje dezerci mladého německého vojáka Waltra Proska k Rudé armádě. Podle překladatele knihy Přeběhlík Petra Dvořáčka je toto téma složité, a to i pro současné generace.
„Vyrovnání se s historií je v Německu trvalé téma… Nerado se o tom mluví, dokonce i ti, kteří byli do wehrmachtu (nuceně) naverbováni. Neradi hovoří o svých traumatických zkušenostech se zabíjením.“ Přesto se teď téma Siegfrieda Lenze vrátilo a z knihy se u našich západních sousedů stal opravdový bestseller.
Jeho hlavní a celoživotní téma, ke kterému se ale vrací v téměř všech svých knihách, je prý svědomí, vyrovnání se s minulostí, nacionalismus… Rád podrobně analyzuje vinu německého národa a přetrvávající důsledky nacistické minulosti.
Nacionalismus = cesta do pekel
„Analyzuje německý nacionalismus, otázky vlastenectví, regionalismu nebo vztahu člověka k vlasti. Samozřejmě, že se na to všechno dívá nesmírně kriticky. Nacionalismus je podle něj cesta do pekel. V jedné pasáži mu jeho postava říká: ‚Jakmile u nás někdo zahude na vlasteneckou notu, má hned kolem sebe houf posluchačů. Těm vyschne v hrdle a požadují šnaps nacionalismu.‘ Takové náměty se u Lenze objevují zhusta.“
Čtěte také
Jak to vlastně bylo se „zapomenutým“ Přeběhlíkem? „Napsal ho už v roce 1951,“ odpovídá Dvořáček.
„Na podzim byl (nakladatelstvím) recenzován a dopadl velmi dobře. Sice mu doporučili drobné úpravy, ale ty bez problémů udělal. Pak najednou román narazil, recenzent ho (napodruhé) strhal s tím, že je naprosto nevhodný do tehdejší doby. Že dehonestuje hrdinství německých vojáků. Na to už Lenz reagoval negativně a přepsání odmítl. Skutečně ho nevydal. Zajímavé je, že nakladatelství, které s ním na Přeběhlíka udělalo i smlouvu, mu i přesto dál vydávalo. Vlastně téměř všechna další díla.“
Siegfried Lenz je přitom jeden z nejoblíbenějších a nejčtenějších autorů německé literatury vůbec. „Lenzovy zvraty v ději jsou nečekané, přitom ale pravděpodobné. Co mám rád, je, že za vnějšími ději se vždy skrývá nějaké poselství, které přesahuje jednoduchá řešení,“ dodává Petr Dvořáček.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se Vladimír Kroc.
Související
-
Tisíce Čechoslováků bojovaly v řadách německého wehrmachtu
Muži z oblastí přičleněných přímo k Německu museli narukovat do wehrmachtu. Jiní se přidali dobrovolně, nebo doplatili na chyby svých otců tak jako Jaroslav Cimala.
-
V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce
REPRÍZA | Dalo by se říci, že to byla běžná pražská rodina. Kropáčkovi, kteří bydleli v Praze v dnešní Buzulucké ulici.
-
Reportáž z přehlídky Wehrmachtu na Václavském náměstí
Reportáž z 19. března 1939 patří k památným okamžikům vysílání, tehdy už nacisty obsazeného, Českého rozhlasu. U mikrofonu byl tehdy reportér František Kocourek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.