Jako malá jsem si myslela, že zpívat umí úplně každý, říká Debbi, která vydala desku Deep Emotions

Po osmi letech jste vydala nové album nazvané Deep Emotions (Hluboké emoce). Jak hluboko ty emoce sahají?

Řekla bych, že velice hluboko. Jednak si myslím, že se opravdu jedná o poměrně emotivní desku. Hlavně u takových dvou, tří písniček, které jsou hluboko myšlené a hlubokomyslné. Patří k tomu i to, že deska vznikla pomocí první písničky Deep Emotions.

Jak důležitý byl pro vznik alba producent Boris Karlov?

Bez něj by deska asi určitě nebyla. S Borisem jsme se potkali v roce 2021, když jsme zasedali v porotě Eurovize. Tam jsme se skamarádili a o rok později jsme se potkali na Cenách Anděl, kde mi řekl, že má pro mě píseň a jestli bych si to nechtěla nějak vyzkoušet. A já jsem řekla, že proč ne.

Tak jsme se potkali u něj ve studiu a tam mi představil písničku Deep Emotions, kterou jsme nahráli a nám se oběma strašně moc líbila. I spolupráce byla skvělá, že jsme se tak nějak shodli, co nás baví, nebaví.

Boris prostě přišel s nápadem, pojďme udělat celou desku. Nejdřív jsme si říkali EPčko, pak najednou písniček na EPčko zas bylo malinko moc, tak jsme řekli, uděláme kratší album.

„Tak skvělý, máme kmotra“

Album vyšlo 14. března. Jak byste charakterizovala ten žánr? Je to ve vašem případě posun, je to soul?

Já bych to úplně nenazvala čistým soulem. Jsou tam určitě písničky, kde prvky soulu více či méně jsou, ale já bych to nazvala spíš takovým pop soulem. Je tam určitě hodně popových prvků.

Netroufala bych si ani tvrdit, že je to soulová deska. Mě soul baví, mám ho ráda, je to krásný žánr, ale myslím si, že jsme to hodně promíchali. Myslím si, že tam jsou i písně, které vyloženě soulové nejsou.

Proč byl kmotrem Hlubokých emocí herec a režisér Jiří Mádl?

Protože Jirka Mádl je můj dlouholetý kamarád a já jsem psala různě kamarádům, kdo by se chtěl zúčastnit toho křtu a že bych je ráda pozvala. Jirka mi napsal, že rád dorazí. A tak mě napadlo, že se ho zeptám, jestli nám to nechce pokřtít. A on řekl: „Chci, komu jinému než tobě.“ Tak mi to udělalo strašnou radost a řekli jsme: „Tak skvělý, máme kmotra.“

Dar zpěvu

Kdy jste zjistila, že máte dar zpěvu?

Když jsem byla malá, tak jsem si myslela, že zpívat umí úplně každý, že to je úplně normální, že to je běžná součást každého. Ještě jsem si i do patnácti, šestnácti myslela, že každý umí rytmicky tleskat. A zjistila jsem, že to tak úplně není.

Myslím si, že až třeba někdy kolem deseti let jsme měli nějaké pěvecké soutěže ve škole a tam jsem říkala: „Tak já se tam přihlásím, zkusím to.“ I když jsem byla extrémně stydlivá. A nějak jsem to vyhrála. Vlastně mi vůbec nedošlo, že jsou i děti, co neumějí zpívat, respektive i dospělí. Tam mi to začalo docházet, že to není asi úplně samozřejmost.

Ale že bych byla přesvědčená o tom, že by to bylo něco extra – to přišlo asi opravdu, až když jsem byla v Superstar. Prošla jsem kouzelně kolem jiných lidí, kteří to zjevně třeba neuměli tak – nechci říct dobře, to zní hrozně namyšleně, ale asi mi to nějakým způsobem potvrdilo, že to minimálně umím.

A do té pěvecké soutěže jste se přihlásila kvůli prohrané sázce?

Ano, s kamarádkou jsme se vsadily, že sjedu sjezdovku pozadu, a to se nepovedlo. Takže mě přihlásila do Superstar. Tak tam se mnou vzorně šla za ručičku, abych na to náhodou nezapomněla, nezmeškala casting.

A co byste byla bývala dělala, kdybyste nebyla zpěvačkou? Byla byste veterinářkou?

Plán by byl takový, že bych musela vystudovat veterinu. Ale ráda bych, určitě by mě to hodně bavilo, i když mám hodně kamarádů veterinářů, nebo hlavně jednu kamarádku, co dělá veterinářku.

Člověk pak tu lásku ke zvířatům vnímá samozřejmě už zase jinak. Pragmatismus, který tam vzniká – není to úplně tak romantický, jak si to člověk představuje a myslím si, že vztah ke zvířatům je pak trošku jiný.

Co se zpěvačce Debbi líbí na žánru soul? Jak probíhalo nahrávání písně Touch the Sun? A jak moc jí pomáhá její manžel, který pracuje v marketingu? Poslechněte celý díl pořadu Host Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.