Jan Bělíček: Minisérie Podezření zaznamená autentickou tvář dnešního Česka

I tentokrát ovšem příběh kopíruje jeden konkrétní soudní případ, který zahýbal českou veřejností. Podezření ale nemůžeme jen tak lehce označit za produkt dnes tak oblíbeného žánru true crime. Tvůrci v čele se scénáristou Štěpánem Hulíkem si totiž dávají záležet na tom, aby minisérie zůstala především fikcí.

Čtěte také

Jan Bělíček: O Leile Slimani, konci budoucnosti a sebereflexivním obratu v umění

Její děj se poměrně otevřeně odkazuje k případu zdravotní sestry Věry Marešové, která byla obžalována z celkem šesti vražd pacientů na jednotce intenzivní péče v rumburské nemocnici. Měla jim podávat velmi silnou dávku draslíku, po níž pacientům selhalo srdce. Marešová strávila celkem 14 měsíců ve vazbě, a to i díky znaleckému posudku, který podporoval vyšetřovací verzi. Zdravotní sestra rumburské nemocnice byla nakonec osvobozena.

Souvislost mezi jejím jednáním a úmrtími pacientů se nepodařilo prokázat. Scenárista Hulík však v seriálu nechce jen rekonstruovat případ Věry Marešové, přestože se osud fiktivní Hany Kučerové s tím jejím v základních obrysech překrývá. Děj se ovšem neodehrává v Rumburku a minisérie obsedantně nepátrá po detailech ze života jedné zdravotní sestry.

Čtěte také

Jan Bělíček: Marieke Lucas Rijneveld a záznam opravdové queer zkušenosti

Pro úspěch Podezření u diváků i kritiků udělala nejvíce asi souhra dvou hlavních ženských představitelek – Kláry Melíškové v roli Hany Kučerové a Denisy Barešové coby její dcery. Především výkon Kláry Melíškové je naprosto nadstandardní a pravděpodobně se jedná o prozatímní vrchol její kariéry. Melíšková navíc neměla jednoduchou výchozí pozici. Ztvárnit emocionálně odtažitou, přísnou, materialisticky zaměřenou a ráznou ženu se složitým vztahem k jiným lidem včetně vlastní dcery určitě nepatří mezi vysněná herecká zadání. Melíšková však tuto roli proměnila ve výzvu a výsledek stojí za to. Ani Denisa Barešová v roli dcery, u níž se proces dospívání a odloučení od matky radikálním způsobem propojí s jejím obviněním z vraždy a pobytem ve vazbě, rozhodně nezaostává.

Pro scenáristu Štěpána Hulíka je Podezření teprve prvním větším projektem po úspěšném seriálu Pustina z roku 2016, díky němuž se i v české televizní tvorbě etablovala estetika takzvané kvalitní televize, jak ji definovaly seriály televizních společností HBO a Netlfix.

Čtěte také

Jan Bělíček: Za siláckými gesty číhá předčasná smrt. O maskulinitě a chudobě v knize Édouarda Louise

Ostatně Pustinu tehdy českým divákům přineslo právě HBO a velká část veřejnoprávních diváků se tak s Hulíkovou tvorbou seznamuje až nyní. A nutno dodat, že jeho práce má silnou odezvu a závěrečný díl vidělo na České televizi více než milion diváků. Podezření ovšem nestojí jen na jeho scénáři. Přestože je opět kvalitní, tím hlavním prvkem, který táhne minisérii kupředu, tentokrát není.

Mnohem větší pozornost přitahuje vizuální stránka, která podobně jako v Pustině umně pracuje s tlumenými a temnějšími barvami typickými pro současné kriminální seriály. Interiéry nemocnice i domu Hany Kučerové navíc přinášejí povědomý vizuální jazyk českého maloměsta kloubící socialistickou estetiku se zanedbaným vzhledem periferie. Pokud současná česká popkultura tyto obrazové kódy nezabalí do růžového obláčku ostalgie, má tendenci je spíše vytěsňovat. V minisérii Podezření ale tvoří překvapivý dominantní prvek díla. Vynikající výkon pak v práci se zvukem a hudbou předvedl Jonatán Pastirčák vystupující pod jménem Pjoni. Takto intenzivní a kreativní přístup k hudební a zvukové složce je v československé televizní zábavě stále ještě nečekaný a osvěžující.

Čtěte také

Jan Bělíček: Nezdolná vůle ke změně a životu spisovatelky Octavie Butler

Poměrně přímočarý příběh minisérie díky těmto složkám získává mnohem hlubší rozměr, který nám může nestřeženě proklouznout mezi prsty. Byla by to škoda. Minisérie Podezření totiž přináší nesentimentální a syrový příběh z českých regionů, v němž nehrají hlavní roli prvoplánově sympatičtí hrdinové a hrdinky bojující proti zvůli mocnějších a silnějších protihráčů. Hana Kučerová představuje antihrdinku pohybující se v banálním a zároveň psychicky vysilujícím prostředí českého zdravotnictví a dočká se spravedlnosti navzdory své asociálnosti a nepodbízivosti. Skrze minisérie Podezření tak prosvítá něco autentického a málokdy tematizovaného z české současnosti. Něco, co se daří zachytit jen výjimečně.