Jan Fingerland: Británie přemýšlí, kam s teroristkou

12. únor 2023

Z filmu Limonádový Joe víme, že padouch i hrdina mohou být členy jedné rodiny. Britové ale právě v těchto dnech debatují, jestli chtějí, aby se Shamima Begumová, Londýňanka, která se přidala k Islámskému státu, vrátila zpátky do jejich řad. Nechtějí s ní sdílet ani krajanství.

Vzestup Islámského státu doprovázely drastické záběry a fotografie. Mnohým Evropanům se ale zadřel pod kůži i celkem nevzrušený snímek z bezpečnostní kamery na letišti - tři dobře oblečené dívky na něm procházejí bezpečnostním rámem, aniž by kdokoli tušil, že se jedou připojit k Islámskému státu.

Čtěte také

To bylo v roce 2015, kdy třem kamarádkám z rodin bangladéšského původu bylo něco málo přes patnáct.

Dnes, o osm let později, je jedna z nich mrtvá, druhá nezvěstná, snad stále žije na území zbytkového Islámského státu, a třetí už léta čeká v severní Sýrii v zajateckém táboře pro bývalé džihádisty, jestli dostane možnost vrátit se domů.

Špatný začátek

To je Shamima Begumová, které je nyní dvacet tři a místo hidžábu nosí rozpuštěné vlasy a volné tílko. Potíž je, že když se o ní začalo poprvé více mluvit, britské úřady jí urychleně zbavily občanství a zkomplikovaly cestu domů.

Čtěte také

Odvolávaly se poněkud sporně na fakt, že londýnská rodačka je tak trochu Bangladéšanka, a také, že Begumová může nadále představovat nebezpečí pro své bývalé krajany.

Begumová se v posledních letech stala v rodné Británii známou osobou, i když není jisté, zda je to pro ní dobře – její sláva jí možná v něčem pomáhá, ale také je možné, že kdyby se neproslavila, mohla se v tichosti vrátit domů, jako řada jiných takzvaných „nevěst ISIS“, včetně těch britských.

Teď se o ní mluví znovu, protože BBC nejdříve uveřejnila desetidílný podcast, a před pár dny i devadesátiminutový dokument „Příběh Shamimy Begumové“. O samotné ženě, ale i audiovizuálním zpracování jejího příběhu se teď vede velmi zapálená debata.

Čtěte také

Někteří recenzenti jsou s dokumentem spokojeni, autor prý dal slovo různým názorům a Begumovou při rozhovoru nešetří. Jiní tvrdí, že dokumentů o ní už bylo hodně, a tento nedodává nic nového. A místo aby se zabýval otázkou, jak se stane, že patnáctiletá školačka se sebere a odjede do Sýrie, znovu staví věc jako osobní příběh konkrétní ženy.

Ještě tvrdší kritici si stěžují na pokračující „celebritizaci“ osoby, která se dobrovolně přidala k vražedné organizaci, a srovnávají fascinaci její osobou s mizivým zájmem médií i veřejnosti o oběti džihádismu. Někteří diváci byli odvysíláním dokumentu tak pobouřeni, že hrozí odepřením poplatků veřejnoprávní televizi.

Polepšená nepolepšená

Podstatná je v tomto případě sama Begumová. Je spolupachatelkou, nebo obětí? Na to je velmi těžké odpovědět. Bylo jí teprve patnáct a nechala se zmanipulovat po síti. Vlastně prý byla obětí obchodu s lidmi. Po příjezdu byla ihned umístěna do uzavřeného objektu a po pouhých deseti dnech byla ve svých patnácti provdána za nizozemského džihádistu. Na útěku a potom v táboře jí kvůli obtížným podmínkám postupně zemřely všechny tři děti.

Čtěte také

Na druhou stranu se bez nátlaku připojila k Islámskému státu, ačkoli v době jejího odjezdu už bylo dobře známo, co její členové dělají například dívkám z jiných náboženských skupin. Na cestu si vzala mentolovou čokoládu, kterou prý bylo v Rakce těžké sehnat.

O některých stránkách svého pobytu stále mlží, někteří diváci mají pocit, že tak moc se od svého rozhodnutí nedistancuje, nebo nevěří, že jí zažité násilí nevešlo pod kůži. Z některých jejích výroků se dokonce zdá, že bombové útoky v Evropě chápe jako logickou odpověď na západní bombardování džihádistů, tedy možná ani nepochopila, v čem je problém – prostě jen chce zpátky do civilizace, proti níž vystoupila, a dokonce jí vědomě opustila – ovšem v pouhých patnácti letech.

Čtěte také

Její kauza je také příležitostí k debatě, co vlastně znamená občanství – má na něj nárok, protože se někde narodila, anebo se ho svým nemorálním rozhodnutím sama jednou provždy zbavila, i když dnes – prý – lituje?

Sama Begumová jako jeden z důvodů svého rozhodnutí uvádí pocit, že jako snědá muslimská žena nebyla v Británii vítaná, a část levice tvrdí, že i v případě rychlého odebrání občanství hrál její původ roli. Potíž je, že občanství bylo odebráno i bílým džihádistům, a v jejím případě o její věci rozhodl tehdejší ministr vnitra Rishi Sunak, který je sám z indické rodiny.

Jan Fingerland, komentátor ČRo

A ačkoli je Begumová sama o sobě vlastně dost nezajímavá osoba, její kauza je kontrolním případem pro mnoho dalších debat v moderní západní společnosti. O jejím dalším osudu se vede dlouhá soudní pře. Možná podstatnější pře je ta, kterou vedou různé části britské společnosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio