Jan Fingerland: Ve Švédsku pštrosi nežijí aneb Kdo chce mír, chystá válku
Debata o tom, zda se připravovat na válku – zbrojením, nebo i mentálně – se vede v Česku, ale i ve Švédsku. Tam padlo během krátké doby hned několik výroků veřejně činných osob, které působí dojmem, že válka je na spadnutí.
Nejvíce se mluvilo o výrocích ministra civilní obrany Carla-Oskara Bohlina, podle kterého si mají lidé uvědomit, že „válka může dorazit i do Švédska“.
Čtěte také
Podobně mluvil i vrchní velitel armády generál Micael Bydén. Ministr zahraničí Tobias Billström zas zdůraznil nutnost realistického přístupu a ministr obrany Pål Jonson, podle kterého by se ruská válka na Ukrajině mohla nějak přímo dotknout i Švédska.
Proti některým z těchto výroků se ohradila expremiérka Magdalena Anderssonová, podle které její kolegové vyvolávají paniku. Děti a velmi mladí lidé prý zahlcují linky důvěry v obavách z válečného konfliktu. Přisadil si ruský senátor Alexej Puškov, podle kterého Švédové vedou v evropské protiruské paranoie a ještě se prý nevzpamatovali z porážky u Poltavy.
Brát Rusko vážně
Tato bitva se odehrála v roce 1709 a zahájila vzestup velmocenského postavení Ruska v široké okolní oblasti. I když to tak nevypadá, Rusko a Švédsko jsou přes moře tak trochu sousedé a v minulosti vedli několik válek. Když se ve Švédsku mluví o nebezpečí války, každému je jasné, že se nemluví o útoku Dánska nebo Ugandy, ale Ruska, odkud zatím přicházejí jen hrozby a hackerské útoky.
Čtěte také
Nejpodstatnější však byl projev premiéra Ulfa Kristerssona pronesený před pár dny na každoroční konferenci Společnost a obrana. Podle něj svobodný svět a světový řád založený na pravidlech čelí nebezpečí ze strany autoritářských sil, které se snaží vybudovat svět, v němž moc znamená právo.
Připomněl explicitně nebezpečí ze strany Ruska a skutečnost, že maximální podpora Ukrajiny je ve švédském zájmu. Že přirozeným místem pro Švédsko je Severoatlantická aliance a také že se Švédsko musí podílet, a vlastně už podílí, na společné obraně, například při patrolování ve vodách Baltského moře, v budování evropské protivzdušné obrany, případně i vysláním švédských vojáků do Lotyšska, kde působí vojáci NATO pod kanadským velením.
Švédsko bere novou situaci v Evropě velmi vážně, nejen v tom, že opustilo po generace hýčkaný koncept neutrality. Na letošní rok vláda plánuje vojenské výdaje ve výši aliančních dvou procent, což je dvojnásobek oproti roku 2020.
Občanská odolnost
Podle Kristerssona ukrajinská zkušenost učí, že nejvýznamnějším zdrojem ve válce je společná vůle bránit se. Tedy že švédské občanství znamená také závazek podílet se na obraně země, jejích hodnot a životního způsobu, třeba i se zbraní v ruce. Tedy že občanství není cestovní průkaz, ale něco většího.
Čtěte také
V minulých dnech lidé žijící ve Švédsku dostali jim už z dřívějška známou brožurku s názvem „Přijde-li krize nebo válka“. V ní najdou nejrůznější instrukce pro případ požárů, povodní, výpadků dodávek vody, proudu, tepla, dopravy nebo telefonních linek a – jak si nyní mnozí připouštějí – také válečného konfliktu.
Brožura, dostupná i na internetu, obsahuje též dvojstránkový seznam toho, co by lidé měli mít pro tyto případy doma a další instrukce, například znát místo krytů nebo pět druhů signálu ze sirén. A také zmínku o tom, že každý od 16 do 70 let může být v případě nutnosti povolán do nějakého druhu služby.
Tato příručka je typický produkt švédského myšlení, tedy víry v rozumnost občanů, i apel na jejich odpovědnost a připravenost podílet se na společném prospěchu. Možná by si každý český politik měl přečíst jak Kristerssonův projev, tak i zmíněnou příručku, má sotva 20 stránek. A možná nejen politik, ale každý Čech. Už i my víme, že může přijít krize nebo válka, a chystat se na ně neznamená je vítat nebo přivolávat, ale chránit se před jejich nejhoršími dopady.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
