Jan Jůn: Jak dlouho britský premiér Boris Johnson ještě ustojí svůj odchod?
Jak dlouho, táží se nyní mnozí konzervativní poslanci, britská média i prostí voliči, zůstane ještě Boris Johnson premiérem, když je prý nyní jasné, že má podporu strany a hned tak nehodlá rezignovat. Vláda a jeho přívrženci jásají, zatímco odpůrci hlasitě opakují tvrzení, že bez ohledu na vyjádření důvěry v pondělí večer v poměru 211 ku 148, prohraje straně parlamentní volby. Proto jej oněch 148 poslanců, reprezentujících 41 procent strany, tedy chce odvolat.
Tajné hlasování se konalo poté, co předseda Výboru 1922 Graham Brady oznámil, že počet dopisů požadujících hlasování o důvěře přesáhl potřebných 54 poslanců.
Čtěte také
Podle expertů není situace, tedy rychlé zvýšení počtu kritických poslanců, po krátkých parlamentních svatodušních prázdninách, strávených mezi voliči v obvodech, nijak překvapující, i když bylo jasné, že rebelové budou v tajném hlasování potřebovat více než polovinu hlasů, tedy 180 ze 360.
Experti také tvrdili, že pokud počet hlasů proti premiérovi dosáhne více než stovky, řekněme 130, bude to pro něj bolestivý výsledek, horší, než postihl expremiérku Theresu Mayovou. Bude sice dál premiérem, ale nebude fakticky moci vládnout s podporou sněmovny.
Zvítězil jako Churchill?
Řada poslanců – kromě tedy většiny kabinetu, u kterých je motivace jasná a konec jejich brexitářské vlády je velice znepokojoval – dávala najevo, že v době války na Ukrajině není prý dobré měnit premiéra, zvláště když tolik Ukrajině pomáhá. Pro některé poslance není zjevně skutečnost, že většina Britů, tedy 70 procent, Johnsona odsuzuje, i nadále směrodatná.
Čtěte také
Možná voliče přesvědčil výsledek nedávných místních voleb, tedy ztráta 500 konzervativních radních, nebo absence jakhokoliv náznaku, že premiér opravdu lituje svého „balamucení“ voličů i parlamentu. Nebo signály, že doplňovací volby ve dvou volebních obvodech za tři týdny hrozí opět straně debaklem, či po prázdninách očekávaný výsledek šetření parlamentního výboru pro privilegia, který by měl potvrdit, zda premiér opravdu lhal parlamentu, povede k jeho rezignaci.
Anebo Brity prostě rozhořčily neřešené a stále markantnější pobrexitové problémy, včetně pádu objemu obchodní výměny s Evropskou unií, či zdržení na celní hranici Severního Irska a pochopitelně také inflace a rostoucí náklady občanů. Nebo skutečnost, že premiér toleroval kulturu překračování zákona mezi mnoha desítkami zaměstnanců premiérského úřadu a sám se choval jako klaun, kterému je vše dovoleno a vždy se z toho vykroutí? To vše zjevně přívržence Johnsona nepálí.
Zajímavé bude, zda Johnson nyní bude bombasticky tvrdit, že „jako Churchill“ zvítězil a „jede se dál“, anebo zda zjihne, omluví se a přestane pouze slibovat a sliby neplnit a ještě se vykrucovat. Jak už řečeno, jsou tu stále ony hrozby doplňovacích voleb, či vyšetřování možného lhaní parlamentu ohledně oné řady večírků, kdy zákony zjevně platily pouze pro občany a nikoliv pro vládu a premiéra. Jak dlouho tedy Johnson ještě ustojí odchod ze scény, není vůbec nepatřičná otázka.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
