Jantarovou stezkou od Jadranu k Baltu

7. červenec 2022

Čtveřice badatelů zve na výpravu po stopách dávných obchodníků mezi italskou Aquileiou a Gdaňskou zátokou na severu Polska, s velkým důrazem na průchod Moravou.

O tom, že dnešní krajina je tisíckrát přepsaný list, určitě nikdo z vás nepochybuje. Co je člověk člověkem, tou krajinou putuje a stále ji přetváří. Dnešní síť silnic a cest je poslední fází těchto dějů, zatuhlou v asfaltu a dlažbě. Tisíce kilometrů dávných komunikací zanikly, byly opuštěny a zapomenuty. Od pravěku se po nich vozily suroviny, potraviny, koření i sůl, kožešiny a jiné žádané komodity. Zaniklé trasy lemují pozůstatky hradišť, oppid, hradů i zaniklých sídel, střežících brody, mosty i horské průsmyky; pravěké mohyly, pohřebiště a další význační svědkové dávné slávy.

Laser odhaluje zaniklé staré úvozy

Jantarová stezka

Jednou z nejslavnějších komunikací byla Jantarová stezka, která přetínala Evropu od Středomoří k Baltu a tamním nalezištím oné vzácné zkamenělé pryskyřice, z níž se vyráběly drahocenné šperky a ozdobné předměty. Desítky nálezů surového jantaru napříč Evropou svědčí o pravidelném putování obchodníků, kteří samozřejmě vozili i ledacos jiného, po čem do dnešních dnů nezbyly žádné významnější stopy; snědlo se to nebo rozložilo. Co se z krajiny neztratilo, jsou staré úvozy.

Mnohé z nich jsou vidět pouhým okem, pozůstatky dalších odhaluje moderní technika – Lidar. Laserové snímání terénu umožňuje jeho detailní zobrazení bez příkrovu vegetace. Odhaluje tak úžasný pohled na jednotlivé úvozy, prameny i husté svazky dávných cest, zarostlé dnes v lesích, které křižují krajinu sem a tam včetně severojižních směrů a boří představu o Jantarové stezce jako o jediné určité komunikaci, jejíž průběh je snadné určit. Není tomu tak. Vždy bylo možné volit z desítek různých tras, v závislosti na počátku i cílové oblasti kdekoliv na jižním pobřeží Baltu – a pochopitelně nejen tam.

Z italské Aquileje do polského Gdaňsku

Jantar, zkamenělá pryskyřice

Které z tras Jantarové stezky je tedy věnována přepychová publikace Pavla Boliny, Jana Martínka, Václava Cílka a Pavla Šlézara, kterou letos vydalo nakladatelství Academia? Za její počátek zvolili badatelé italský přístav Aquileia u Jaderského moře. Dál to vzali přes Slovinsko, Maďarsko a Rakousko na Moravu; od Mušova kolem Býčí skály i Starého Hradiska, a Polskem až do Gdaňské zátoky. Podrobné putování však končí na severních moravských hranicích, z Polska se toho do knihy už moc nevešlo. Popravdě řečeno – není divu. Popis trasy, kterou autoři sledovali prostřednictvím Lidaru, skrze odborné studie, na starých mapách a vyobrazeních i přímo v terénu, je doslova omračující.

Malý kousek jantaru

Obrazový doprovod je skvělý; i díky němu se kniha stane ozdobou knihoven – laických i badatelských. Víc na Moravě, které se přímo týká, než v Čechách. Co se textu týče, znalce jistě potěší, ale běžný čtenář nemá šanci se jím v úplnosti prokousat. Jistě si rád a se zájmem přečte přehledně zpracovanou úvodní část či doslov, ale v samotném popisu trasy se – až na pár známějších lokalit – musí nutně ztratit. Leda by se popis týkal míst, kde žije, která dobře zná a má šanci vydat se do terénu a relikty Jantarové stezky si doslova „osahat“. Inspirativní knihu, která ho k vycházce přivedla, však nejspíš nechá doma. Je příliš velká a také důstojně těžká. Jako celé dějiny.

Pavel Bolina–Jan Martínek–Václav Cílek–Pavel Šlézar: Jantarová stezka. Praha: Academia, 2022. ISBN 978-80-200-3235-5.

Spustit audio