Jiří Pehe: Spor o výpověď bez udání důvodu může potopit vládní koalici

Jejich čelní politici, včetně předsedy strany a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, dokonce hrozí odchodem z vládní koalice, pokud by ostatní strany možnost dávat zaměstnancům výpovědi bez udání důvodu prosadily. Což by bez lidovců bylo možné jen s pomocí opozice. Ta se k tomuto nápadu zatím jednoznačně nepostavila, ale média přinesla zprávy, že ODS chce o podpoře vyjednávat s hnutím ANO.

Čtěte také

Petr Fischer: Jurečkovy tresty za chudobu

To, aby zaměstnavatelé mohli snadněji ukončovat pracovní poměr se zaměstnanci, doporučuje i Národní ekonomická rada vlády. Ta argumentuje, že český pracovní trh je málo flexibilní, což při trvalé nízké nezaměstnanosti u nás působí firmám problémy.

Některá opatření namířená na dosažení větší flexibility pracovního trhu, jako je prodloužení zkušebních lhůt nebo zkrácení výpovědních lhůt v některých případech, Jurečka skutečně plánuje do novely zákoníku práce zahrnout. Zároveň je ale jednoznačně proti zavedení výpovědi bez udání důvodu, protože by mohla být taková změna bez dalších doprovodných kroků riskantní.

Testování budoucí spolupráce?

Lidovci upozorňují, že v Dánsku, které zastánci snadnějšího rozvazování pracovních poměrů často uvádějí jako příklad, funguje systém takzvané flexicurity.

Čtěte také

Petr Honzejk: Jurečka překvapil, důchodová reforma vypadá propracovaně. Ale bude to mít těžké

Ten nabízí propuštěným zaměstnancům důmyslnou záchrannou síť, k níž patří systém přeškolování, celoživotního vzdělávání, sociálních dávek a výkonného aparátu úřadů práce. Lidovci varují, že pro zavedení takového systému u nás není zatím dostatek prostředků, kvalifikovaných lidí a know-how.

Bez záchranné sítě, kterou v Dánsku systém flexicurity představuje, by se podle Jurečky mohly výpovědi bez udání důvodu stát nástrojem, s jehož pomocí by se zaměstnavatelé nejprve zbavovali lidí, kteří jsou často nemocní, matek starajících se o děti, starších zaměstnanců, anebo prostě pracovníků, s nimiž mají osobní spory. Problém by příliš nevyřešilo ani zvýšení odstupného, které by lidé propuštění bez udání důvodu mohli dostat.

Spor o výpovědi bez udání důvodu se snadno může stát rozbuškou ve vládní koalici. Lidovci, jejichž preference se dlouhodobě drží na úrovni zhruba tří procent, našli v boji proti zavedení výpovědí bez udání důvodu téma, které má nemalý mobilizační potenciál. Budou-li se svého odporu k zavedení výpovědí bez udání důvodu držet, mohou se jejich preference začít šplhat nahoru.

Čtěte také

Petr Šabata: Koaliční strany teď kazí vládnutí malichernými spory

Dobře vědí, že bez současného zavedení účinného systému ochrany propuštěných lidí se bude nemalému počtu zaměstnanců jevit výpověď bez udání důvodu jako asociální krok. I odbory a politická levice budou takovou změnu vykreslovat jako útok asociální vlády na jeden z pilířů sociálního státu. A je pravděpodobné, že budou mít na své straně nemalou část české veřejnosti, která je pracovně-právním jistotám uvyklá.

Je jasné, že vládní koalice nemůže tuto změnu prosadit, pokud by se ostatní strany vládní koalice nerozhodly KDU-ČSL skutečně obejít s pomocí opozice, což by byl sám o sobě pro lidovce pádný důvod k ukončení účasti ve vládě. Těžko říct, proč si zejména ODS s možností oslovit v této věci hnutí ANO vůbec zahrává, pokud už to pro její část není testování budoucí koaliční spolupráce.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Navíc není příliš pravděpodobné, že hnutí ANO a SPD, která se stavějí kupříkladu v případě důchodové reformy do role obránců pracujících, a odmítají i některé dílčí změny, by zavedení institutu výpovědi bez udání důvodu podpořily.

Tlak zejména ODS a TOP 09 na lidovce, aby svůj postoj změnili, tak může jen zbytečně rozkolísat koalici Spolu i celou vládu. To není před evropskými volbami, v nichž ODS, TOP 09 a lidovci kandidují společně, nejchytřejší taktika.

Autor působí na New York University Prague