Jiří Pehe: Trumpův přístup ke koronakrizi ohrožuje životy i jeho znovuzvolení
Americký prezident Donald Trump se rozhodl hrát v pandemii koronaviru, v níž jsou Spojené státy nejvíce zasaženou zemí na světě, velmi riskantní hru.
Ačkoliv počty lidí nakažených koronavirem i počty jeho obětí v řadě států americké unie nenaznačují, že už nastal čas na rozvolňování nejrůznějších restrikcí, Trump vyvíjí tlak na jednotlivé státy, aby tak učinily.
Čtěte také
Některé, jako třeba Georgia, zašly v rozvolňování tak daleko, že dokonce i Trump se musel pokoušet jejich guvernéry mírnit. Jenže za jejich počínání i tak nese jistou odpovědnost, protože se jedná většinou o guvernéry států ovládaných republikány, v nichž se prezidentovo vybízení k rychlému ukončení restrikcí stalo politickým programem, jímž se tyto státy chtějí lišit od států ovládaných demokraty, které přijaly obecně přísnější omezení.
V některých z těchto států už došlo ke střetům mezi policií a demonstranty, kteří se bouří v duchu Trumpových výzev proti omezování osobní svobody. Trump tyto protesty neodsoudil dokonce ani v případech, když před sídla státních úřadů přišli demonstranti ozbrojeni útočnými zbraněmi. A jeho postoje už přispěly k útokům na policisty, kteří se pokoušeli lidi na veřejnosti upozorňovat na nutnost dodržovat rozestupy nebo nosit masky.
Trump vsadil všechno na jednu kartu
Je pochopitelné, že se Trump snaží co nejrychleji znovu nastartovat americké hospodářství, které během března a dubna utrpělo obrovské škody. Počet lidí žádajících o podporu v nezaměstnanosti se už vyšplhal na více než 30 milionů, a Trumpova administrativa s podporou Kongresu pumpuje do ekonomiky v podobě nejrůznějších záchranných balíčků obrovské částky peněz, které si buď půjčuje, nebo je financuje tisknutím peněz.
Čtěte také
Ekonomika byla přitom před vypuknutím pandemie v tak dobrém stavu, že mnozí analytici předpovídali Trumpovi znovuzvolení i navzdory jeho četným politickým přešlapům. Jeho snahy uvolnit i navzdory pokračující pandemii různá omezení tak, aby se hospodářství znovu rozjelo, lze samozřejmě vnímat i jako pokus odvrátit hospodářskou katastrofu, ale bohužel až příliš z nich, stejně jako z dalších Trumpových akcí, vyčuhuje politický kalkul týkající se prezidentských voleb na podzim tohoto roku.
Trump si na rozdíl od mnoha politických lídrů v Evropě i jinde kvůli svým kontroverzním vyhlášením v roli krizového manažera boje s koronavirem politicky příliš nepomohl. Počínal si tak chaoticky a nekompetentně, že jeho popularita v lepším případě stagnuje, v horším klesá, což je v situaci, kterou mnoho Američanů vidí jako válku, v níž tradičně své prezidenty podporují, špatné znamení.
Čtěte také
Rizika spojená s jeho rozhodnutím vrátit se co nejrychleji k normálu jsou ale v situaci, kdy celkový počet lidí nakažených i obětí dál roste, značná. Bílý dům už musel upravit odhady celkového počtu obětí ze 70 tisíc, které předpokládal před měsícem, na dvojnásobek. Podle interního dokumentu Bílého domu by počet obětí mohl už v červnu vzrůst až na tři tisíce denně.
Trump zatím těží z toho, že epidemie nezasáhla tolik státy, v nichž v minulých volbách vyhrál, protože se v nich většinou nenalézají velká města, a obecně jsou řídce osídlené. Jenže je otázka, zda uvolnění omezení nepovede k nárůstu počtu nakažených i obětí i v těchto státech.
Trump prostě vsadil všechno na jednu kartu. Pokud nebude i navzdory uvolnění restrikcí nárůst počtu nakažených i obětí tak strmý, jak předpokládá většina expertů, a hospodářství se znovu rozjede, může mu to v prezidentských volbách pomoct. Zvlášť když kandidát demokratů Joe Biden je spíše nevýrazný a čelí obviněním ze sexuálního obtěžování v minulosti.
Trumpova strategie ale také může vyústit do skutečné katastrofy v podobě prudkého nárůstu obětí koronaviru napříč Spojenými státy, a tím i nutnosti zavést znovu tvrdá omezení, která již beztak rozkymácené americké hospodářství pošlou definitivně ke dnu. Není snad ani třeba dodávat, že takový scénář dalšího amerického vývoje by měl globální dopady, na které bychom doplatili všichni.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
