Jižní Čechy jsou posety mohylami. Ty sloužily zpravidla k pohřbívání obyčejných lidí
Území Jihočeského kraje se může chlubit památkami z různých historických etap. Mezi ty nejstarší patří hradiště a mohylová pohřebiště. A právě mohylami jsou jižní Čechy doslova posety. Vždyť jich máme k dnešku dochovaných a objevených více než 1300 na území celého kraje, byť často splývají s okolní krajinou.
Mohyly sloužily zpravidla k pohřbívání obyčejných lidí, ale nemuselo tomu tak být pokaždé. Jejich datace sahá od pravěku až do raného středověku, na přelomu 8. a 9. století pak počet mohyl kulminoval.
Nejvíce se jich do dnešních dob dochovalo u Bechyňské Smolče, až na šest desítek, ale také u Červeného Újezdce na Českobudějovicku. Tam jich je v lese Vávra okolo devadesáti, podobně jako u Jedovar.
Objeveny však byly lokality také s pouhým jediným nálezem, jako třeba v případě žárové mohyly v Domanicích na Strakonicku.
V počtu mohylových komplexů jsou na tom zdaleka nejlépe okresy Tábor (s více než patnácti lokalitami) a Strakonice. Nejméně jich pak je na Českokrumlovsku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Hrazánky jsou větší než Hrazany. Zdrobnělina v názvu obce nemusí vždy odpovídat skutečnosti
Zaměřme pozornost na dvojice jihočeských obcí, jejichž názvy se odlišují pouze tím, že jeden je zdrobnělinou toho druhého. Ne vždy se tato sídla nacházejí vedle sebe.
-
Vesnice ve tvaru dřevorubecké pily je poblíž Jindřichova Hradce. Původně se jmenovala podle hraběnky
Při pohledu z letadla či na mapu vidíme, že jihočeské vesnice mívají náves a domy jsou často rozloženy v řadách podél cesty. Jedna osada však připomíná dřevorubeckou pilu.
-
Když kostel ve Zlaté Koruně přestal sloužit svému účelu, barvilo se tu prádlo a vyráběly sirky
Zní to zvláštně, že by se ze svatostánku mohla stát továrna. Ale stala. Ve Zlaté Koruně. Kostel svaté Markéty ze 14. století přestal roku 1785 sloužit svému účelu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
