Jižní Korea se jaderné války neobává. Vlastních starostí má dost
Vyhrocení vztahů mezi Spojenými státy a Severní Koreou dává vzniknout obavám z možného odstartování jaderné války.
Novinář a znalec Korejského poloostrova Tim Shorrock v americkém magazínu Nation popisuje, že obyvatelé padesátimilionové Jižní Koreje berou celou situaci se značně stoickým klidem. Mnohem víc než nekonečné výhružky je zajímají jejich vnitřní problémy.
Když Shorrock v těchto dnech do Jižní Koreje přiletěl, ze všeho nejvíc ho překvapil rozdíl mezi americkým a jihokorejským mediálním pokrytím současné krize způsobené zkouškami severokorejského raketového programu. Stejně tak rozdílné byly i reakce obyvatel.
Světová média začala spekulovat o možném preventivním útoku na severokorejská vojenská zařízení, když skupina amerických vojenských lodí dostala příkaz, aby se vydaly směrem ke korejským břehům. Teprve ve středu ovšem vyšlo najevo, že lodě ve skutečnosti mířily k Austrálii na vojenské cvičení.
Obavy podpořil i americký prezident Donald Trump proudem svých výhružných tweetů a temnými předpověďmi, které zaznívaly od členů jeho administrativy. Těmto prohlášením ještě přidaly na váze výroky údajných expertů, kteří z pozice jestřábů podporovali možnost útoku. Pozorovatelé, kteří skutečně rozumí dění na Korejském poloostrově, se do vysílání prakticky nedostali. Reportáže postrádaly potřebný historický kontext a prakticky neexistovaly hlasy ze samotné Severní Koreje.
Výhružky jako kolorit
Už 13. dubna rozšířila televize NBC téměř poplašnou zprávu o tom, že podle sdělení mnohých amerických zpravodajců je Trump připraven k preventivnímu útoku na Severní Koreu za pomoci konvenčních zbraní. Podobná tvrzení sice dementovali jak jihokorejský ministr obrany, tak nakonec samotná Trumpova administrativa, ale šotek už byl vypuštěn.
Pchjongjang k vyhrocení situace přispěl svou tradiční nabubřelostí, když varoval, že podnikne supertvrdou odpověď podle míry americké provokace a že je odhodlaný použít i jaderné zbraně vůči všem základnám zla, včetně amerických vojenských objektů na jihu poloostrova.
Senzacechtivé pokrytí americkými médii i prohlášení Severní Koreje přesvědčily mnoho lidí, že skutečně bezprostředně hrozí válka. Naopak Jihokorejci se vzácnou výjimkou několika fanatických antikomunistů zůstávali zcela nad věcí. „Více se obávám čehokoli, co by mohl provést prezident Trump, než válečných výhružek ze Severní Koreje, cituje server Nation jihokorejského profesora z univerzity v Kwangdžu.
„Mnoho Jihokorejců bere výhružky jako jakýsi rituál, typický pro toto období asi jako dešťové přeháňky nebo kvetoucí třešně,“ vysvětlili v časopise Wall Street Journal reportéři Jonathan Cheng a Min Sun Lee.
Jihokorejce mnohem víc než výhružky oslovila pietní akce na památku obětí neštěstí z dubna 2014, kdy při potopení přetíženého trajektu Sewol zahynulo na 300 lidí, převážně studentů. Největší pozornost pak věnovali skandálu kolem bývalé prezidentky Pak Kun-hje a nadcházejícím prezidentským volbám, jež se uskuteční 9. května.
Proti Pak Kun-hje bylo vznesené obvinění z korupce a zneužívání moci a na konci minulého roku proti ní zahájili proces impeachmentu. 10. března letošního roku její definitivní sesazení z funkce potvrdil jihokorejský ústavní soud. Řada Jihokorejců nepopulární političce vyčítá i nedostatečnou reakci na tragédii trajektu Sewol před třemi lety.
Většina z 50 milionů obyvatel Jižní Koreje tak řeší především to, kdo stane v čele země. Zvláště když do korupčního skandálu s prezidentkou Pak Kun-hje byli zapleteni i šéfové obřích korporací Samsung a Lotte.
Obrat doleva
Jihokorejci jsou podle magazínu Nation odhodláni to konzervativcům za přehmaty z posledních let spočítat. O prezidentský úřad se tak utkají liberál Moon Jae-in a centrista Ahn Cheol-soo. Pravděpodobný kandidát konzervativců za nimi výrazně zaostává.
Tento posun směrem k levici podle Shorrocka značně zneklidňuje právě Spojené státy. Zvláště Moon je totiž vzdálený Trumpově rétorice. Opakovaně se vyjádřil ve prospěch přímých rozhovorů se Severní Koreou a je nakloněn i možnému obnovení ekonomické spolupráce.
Tyto plány zní pro Jihokorejce lákavě, protože jsou unaveni z letitého konfliktu. Mnozí z nich podle Shorrocka podezírají Spojené státy, že si chtějí udržet Severní Koreu jako nepřítele, aby tak pomohly svému zbrojnímu průmyslu.
Liberál Moon také prohlásil, že Spojené státy by měly odložit rozmístění kontroverzního protiraketového systému THAAD, až do zvolení nové vlády. Systém byl ale přesto minulý měsíc v rychlosti nainstalován, navzdory množícím se obavám, že to může destabilizovat vztahy s Čínou.
Podle magazínu Nation je velmi pravděpodobné, že dojde k posunu Trumpovy politiky z konfrontační linie ke kombinaci sankcí a zastrašování vojenskou silou tak, jak to činila Obamova administrativa. Ostatně smířlivější tón nasadil i viceprezident Mike Pence, který v tomto týdnu Soul navštívil.
Navzdory nekonečnému nepřátelství mezi Pchjongjangem a Soulem ale v Jižní Koreji stále převládá víra, že jednou přijde někdo s dostatkem odvahy a vytrvalosti, aby tento letitý spor vyřešil. Je to koneckonců primárně záležitost Korejců. Na to totiž Američané ve své obsesi severokorejským nepřítelem často zapomínají, uzavírá Tim Shorrock svůj komentář v magazínu Nation.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
