Jsou Kunderovy romány intelektuální kýč? O díle a zesnulém autorovi s literární kritičkou Blankou Činátlovou
V úterý 11. července zemřel ve věku 94 let spisovatel Milan Kundera, který patřil mezi nejvýznamnější evropské prozaiky druhé poloviny 20. století. „Je to fenomén středoevropské literatury, představa spisovatele jako dokonalého profesionála, který si konstruuje a hlídá svůj mediální obraz,“ říká o Kunderovi bohemistka a literární kritička Blanka Činátlová. V rozhovoru jsme mluvili nejen o jeho díle, které bylo přeloženo do více jak 40 jazyků, ale také o autorovi samotném.
„Kunderovo románové psaní je strašně fotogenické, vypadá chytře. Ale já hájím tezi, že je příkladem intelektuálního kýče,“ vysvětluje Činátlová, jak vnímá autorův rukopis, a dodává, že jde o takové „hlazení intelektuála po srsti“.
„Máte pocit, jak je to strašně chytrý, ty věty se dobře citují. Když o nich ale začnete přemýšlet, jsou to místy až nefunkční floskulovité metafory napsané tak efektně, že člověka nenutí, aby šel do hlubší roviny textu a ptal se, jestli ta metafora dává smysl, jestli to argumentačně sedí.“
Kunderovy eseje, jejichž tematické spektrum bylo široké, Činátlová naopak vyzdvihuje: „Je škoda že jeho esejistika pro mnohé čtenáře zůstává ve stínu románů. Psal o vážné hudbě, umění románu, dějinách románu, ideji evropanství, věnoval se Flaubertovi, Stendhalovi nebo Kafkovi. Za dědice jeho odkazu se zároveň považoval.“
Kundera se domníval, že autor by měl zmizet za svým textem a právě ten má výhradně promlouvat ke čtenáři. „V jedné z esejí tvrdí, že každý román je chytřejší než jeho autor,“ dodává Činátlová.
Proč Milan Kundera neměl rád slovo spisovatel? Čím pro něj byla beletrie? A jak se život ve Francii otiskl do jeho díla? Poslechněte si celý rozhovor s Blankou Činátlovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
