Kámen v Prosetíně dochází, obec se chce zaměřit na turismus

Voda v prosetínském lomu stoupá. V obci našli řešení, jak toho využít
Prosetín je malou obcí mezi Skutčí a Hlinskem, nebo by se také dalo říct mezi vypálenou osadou Ležáky a hradem Rychmburk. Protéká tam Mrákotínský potok a vede tudy železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod.
První písemné zmínky jsou z poloviny 15. století, a to o osadě Prasův Týn, případně Prasův dvůr. I proto se následně obec jmenovala Prasetín. „Místním lidem se to ale nelíbilo, zažádali o změnu, a od roku 1925 tak oficiálně mluvíme o Prosetínu,“ vysvětluje Lucie Frišová, autorka knihy Prosetín – obec a škola v proměnách času.
Kamenné podloží objevené náhodou
Za průkopníka lomařství je v Prosetíně považovaný František Holec. „Původně měl hospodu, ta mu vyhořela, a tak začal zpracovávat po polích nalezené žulové kvádry. Až později, kolem roku 1883 spolu s dalšími lidmi zjistil, že za nepříliš úrodnou půdu může kamenné podloží, a začalo se tady lomařit ve velkém,“ popisuje historii dále Lucie Frišová. Právě kamenoprůmysl přinesl obci v minulém století velký věhlas, mnoho pracovních míst a celkový rozvoj.
Dnes už funguje pouze lom Zárubka, kámen v oblasti je téměř vytěžený a proto se vedení Prosetína snaží najít jinou cestu, jak dál fungovat. Starosta Michal Vychroň by se rád zaměřil na turismus. „Máme dobrou polohu, jsme napůl cesty mezi Ležáky a hradem Rychmburk, kolem nás vede Žulová stezka, příroda tady je krásná, zatopené lomy s modrozelenou vodou jsou v létě obklopené lidmi,“ popisuje Michal Vychroň okolí Prosetína.
Větrník na čerpání vody
Na druhou stranu přiznává, že vedení obce řeší také řadu problémů, způsobených dřívější těžbou kamene. Jedním z nich je nadměrná doprava, další věc je ale úplně jiného rázu. Zatopený lom U Kreminů, kterému se také říká Pod stodolou, se plní vodou. Za poslední tři roky stoupla hladina o 120 centimetrů.
„Na jedné straně máme přebytek vody v lomu, na druhé straně nás trápí sucho jinde. Našli jsme proto řešení, že vodu z lomu budeme přes speciální přepadovou nádrž odčerpávat, a používat jí na kropení fotbalového hřiště, které jsme doteď zalévali pitnou vodou z vodovodu,“ vysvětluje technologii starosta. U lomu bude také větrné čerpadlo, které má být právě atrakcí pro turisty.
Poměrně vyhlášená je také prosetínská škola. Její budova stojí od roku 1929 a je jednou z architektonicky nejvýznamnějších staveb v okolí. Byla spádovou školou i pro okolní obce a chodily tam děti prakticky všech zaměstnanců z místních lomů. I dnes tam dojíždějí žáci ze širokého okolí.
Zajímavostí je také soukromá kozí farma na kraji Prosetína, kde majitelka chová více než 50 zvířat. Z mléka vyrábí sýry, jogurty nebo i zmrzlinu a jak sama říká, pro turisty nebo zájemce o kozí produkty je její farma otevřená.
Související
-
Objevte krásu zatopených lomů a žulových skal. Geopark Železné hory nikdy nezavírá
Železné hory jsou fenomén. Jsou protkané sítí značených turistických tras, naučných stezek a cyklotras. Vydat se můžete dokonce po geocyklostezce.
-
Co dělat, když lom nad obcí začne přetékat?
V Prosetíně na Chrudimsku řeší problém se zatopeným lomem. Hladina vody v něm za posledních pětadvacet let stoupla až o dvacet metrů a hrozí nebezpečí, že zaplaví č...
-
Prosetín do kamenolomu: S těžbou se smíříme, ale chceme záruky
Vedle Prosetína na Chrudimsku leží velký kamenolom Zárubka. Odstřely tam skončily vloni, ale vlastníci chtějí provoz obnovit a zásoby dotěžit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka