Kamila Pešeková: Lukašenko na Slovensko nepřijede, šéfovi slovenského parlamentu ostuda zůstane

1. červenec 2019

Letošní 75. výročí oslav Slovenského národního povstání mělo mít mimořádného hosta: běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.

Aspoň tak si to přál předseda slovenského parlamentu a šéf vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Tento politik v minulosti už několikrát projevil značné sympatie pro autoritativní státníky postsovětského prostoru.

Kamila Pešeková: Ruská sázka na slovenskou jistotu

Základna Nočních vlků v obci Dolná Krupá

O tom, že Rusko se snaží šířit svůj vliv do zemí střední a východní Evropy, nemůže být pochyb. Nemusí se to ale odehrávat vždy jen ve virtuálním prostoru.

Stál o to potřást si rukou s Vladimirem Putinem. Když se mu to letos během oslav konce druhé světové války konečně podařilo, vysloužil si na Slovensku kritiku, proč pak se Putinovi klaněl. 

Nejnověji pozval jednoho z posledních evropských diktátorů Lukašenka během své nedávné návštěvy Běloruska. Jenomže Danko svůj krok nekonzultoval s tím, kdo jediný může vyslovovat pozvání hlavám cizích států, a tím je nová slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

A není žádným překvapením, že pozvání pro Lukašenka odmítla. V zásadě to odůvodnila stejnými slovy, jako před několika dny v Bruselu. Tam přijela krátce po nástupu do úřadu. Během návštěvy institucí Evropské unie a Severoatlantické aliance se jednoznačně přihlásila k západním demokratickým hodnotám.

Zahraničně-politické sóloakce Andreje Danka

Dankův nápad navíc přišel několik hodin po schůzce tří nejvyšších slovenských ústavních činitelů, prezidentky, premiéra i šéf parlamentu. Všichni tři, včetně Andreje Danka, potvrdili, že Slovensko patří do Evropské unie a největší zárukou bezpečnosti státu je členství v NATO.

Co tím předseda Národní rady mohl sledovat? Je to výraz jeho politické schizofrenie? Byla za tím snaha vyrovnat se premiéru Petru Pellegrinimu, který během své červnové návštěvy v Moskvě pozval na letošní oslavy SNP v Banské Bystrici Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva? Anebo to byl z Dankovy strany jeden z dalších pokusů vyprovokovat nově zvolenou prezidentku k nějakému siláckému gestu? Aby popřela, co před volbami slibovala voličům, a to sice věcný a seriózní výkon úřadu?

Kamila Pešeková: Podivná letní politická bouře na Slovensku

Kamila Pešeková

Letošní léto není pro slovenskou politiku klidné ani pohodové. Vláda premiéra Roberta Fica se ocitla možná v největší krizi od svého vzniku na jaře loňského roku.

Může se také jednat o jednu z tradičních Dankových letních politických šarád, které mu poslední roky spolehlivě zajistily mediální pozornost. Jako když před dvěma lety za doprovodu slovních blesků a hromů vypověděl uprostřed léta koaliční smlouvu, ale nic se nestalo, vláda jeho národovců se Směrem a stranou Most-Híd pokračovala dál.

Ve věci pozvání běloruského diktátora si předseda Národní rady dlouho trval na svém. Pokud prý ho oficiálně nepřijme prezidentka země, přijede Lukašenko zkrátka jako „osobní host předsedy parlamentu“, a to bez nároku na protokolární zvyklosti. Avšak běloruský prezident už vzkázal, že na něco takového nepřistoupí. Když už, tak to chce mít s plnou parádou, s červeným kobercem a vojenskými poctami.

Andrej Danko svými opakovanými zahraničně-politickými sóloakcemi už mnohokrát prokázal, že své zemi ve světě víc škodí, než že by jí pomáhal udržovat otevřené dveře k západní části světa, kam Slovensko patří. Pokud Danko po příštích parlamentních volbách neusedne znovu v čele parlamentu, většině občanů Slovenska pravděpodobně chybět nebude.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio