Karel Barták: Čína rozjíždí diplomatický taneček kolem Ukrajiny, ke konstruktivnímu zprostředkování však má daleko
Čínský pohlavár Si Ťin-pching se konečně rozhoupal a více než 400 dní po zahájení ruské války proti Ukrajině zatelefonoval ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Je to v podstatě dobrá zpráva, protože toto gesto sice nijak nepřiblížilo spravedlivé ukončení konfliktu, oslabilo či oddálilo však hypotézu, že by se Čína mohla plnou vahou vojensky postavit na stranu Ruska. A to je v tuto chvíli to nejdůležitější.
Čtěte také
Všimněme si, že západní státníci, mimo jiné kancléř Olaf Scholze a nedávno francouzský prezident Emmanuel Macron, čínského lídra od konce loňského roku přesvědčovali, aby se se Zelenským spojil. Si Ťin-pching naopak opakovaně komunikoval s ruským Vladimirem Putinem, odpovědným za agresi a hrubé porušení mezinárodního práva. Čína tak dávala najevo, že nehodlá Rusku veřejně vyčítat porušování Charty OSN, čímž se zpronevěřovala svému postavení stálého člena Rady bezpečnosti a oslabovala mezinárodní izolaci Ruska.
Z toho mála, co víme, byl asi hodinový rozhovor obou prezidentů spíše sledem prohlášení obou stran než nějakým opravdovým dialogem. Zelenskyj zopakoval, že jednání o míru nepřichází v úvahu, dokud Rusko okupuje významnou část ukrajinského území.
„Mír není možný za cenu územních kompromisů,“ řekl a zdůraznil, že jedinou variantou řešení je obnovení územní celistvosti Ukrajiny v hranicích z roku 1991. O něčem takovém se ovšem čínský lídr podle prohlášení agentury Xinhua ani nezmínil. Naopak zdůraznil, že právě nyní je vhodná chvíle ukrajinskou krizi „politicky vyřešit“.
Ukrajina v Pekingu opět na úrovni velvyslance?
Ačkoli tedy nedošlo k reálné změně čínského proruského postoje, sám fakt, že si prezidenti telefonovali, je dobrým posunem. Svůj význam má i to, že Čína vyšle na Ukrajinu zvláštního zmocněnce, který se bude „hloubkově zabývat politickým řešením ukrajinské krize“, a že souhlasí, aby Ukrajina byla opět v Pekingu reprezentována na úrovni velvyslance.
Čtěte také
Za zásadní předzvěst odstíněnějšího čínského postoje se dá považovat následující věta oficiálního prohlášení: „Jako stálý člen Rady bezpečnosti a odpovědná velká mocnost nemíníme lhostejně sledovat, nemíníme přilévat olej do ohně a nemíníme na tom vydělávat.“ Tedy v překladu – nebudeme pomáhat ani jedné straně a budeme se angažovat pro řešení sporu.
Evropa reagovala na poslední vývoj pozitivně; francouzský prezident si dokonce dělal zásluhy, že telefonický rozhovor jaksi předjednal. Čína tímto gestem také uzavřela debatu, kterou o víkendu vyvolal její velvyslanec v Paříži Lu Ša-ji, který v televizním rozhovoru prohlásil, že postsovětské země, tedy také Ukrajina, ale hypoteticky i Rusko, vlastně nejsou suverénními státy podle mezinárodního práva, protože nevznikly na základě mezinárodních smluv.
Jednání s Čínou budou opatrná
Oficiální Peking se od těchto nehorázností distancoval, přesto se však spousta lidí pořád diví, jaký cíl normálně mimořádně disciplinovaný vysoký čínský diplomat sledoval a jaké poučení si Čína odnesla z pozdvižení, které vyvolal.
Evropskou unii poslední epizody utvrdily v linii, že s Čínou je třeba dál počítat a spolupracovat, ale počínat si přitom mimořádně obezřetně a asertivně. Šéf evropské diplomacie Josep Borrell tento týden vyložil, že soupeření mezi Evropou a Čínou roste, konkurence se prohlubuje, ale partnerství trvá a obchodní výměna se zvětšuje.
Všechny tyto jevy bude analyzovat nový strategický dokument, kterým se budou lídři EU zabývat koncem června. Pokud jde o Ukrajinu, zatím netřeba z čínské strany čekat nějaký průlom. Převládá spíše souhlas s názorem českého prezidenta Petra Pavla, který v pátek v Bruselu řekl: Nemyslím si, že Čína má skutečný zájem na rychlé vyřešení té války.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
