Karel Barták: EU a Latinská Amerika oživily dialog, od summitu se však čekalo víc
Dlouhých osm let se Evropská unie a Latinská Amerika nesešly na nejvyšší úrovni, až nyní v Bruselu. Už sám seznam přítomných byl impozantní – přes 50 evropských a latinskoamerických lídrů. A očekávání byla veliká. O to větší je škoda, že se psalo především o trpkém sporu o to, zda a jak ve společném prohlášení odsoudit ruskou agresi proti Ukrajině. Na zadní se postavily tři latinskoamerické země ovládané proruskými diktaturami, Nikaragua, Venezuela a Kuba.
Nakonec se museli přítomní spokojit s vyjádřením „hlubokého znepokojení nad pokračující válkou proti Ukrajině“, přičemž Rusko nebylo jmenováno. I to by bývalo bylo příliš pro nikaragujského lídra Daniela Ortegu, takže v komuniké se píše, že „jedna země nesouhlasila s jedním odstavcem“.
Čtěte také
O znění deklarace se přitom intenzivně jednalo už týden předem a je s podivem, jak dlouho se představitelé EU utěšovali nadějí, že Kuba, Nikaragua či Venezuela budou s odsouzením Ruska přece jen souhlasit. Jako by šéf evropské diplomacie Josep Borrell nebo zástupci Španělska, které unii momentálně předsedají, nevěděli, s kým mají tu čest.
Státy EU nebyly na druhé straně zcela správně a pochopitelně ochotny souhlasit s textem, který by se o napadení Ukrajiny nezmínil – pro Evropu je to jasný geopolitický imperativ. Český premiér Petr Fiala uvedl, že něco takového prostě nepřicházelo v úvahu.
Každé dva roky
V mnoha zemích Latinské Ameriky přetrvává z dob Sovětského svazu jakýsi romantický obraz Ruska jako hráze proti americkému „imperialismu“; Ukrajina je pro ně vzdálené a ne vždy pochopitelné bojiště.
Čtěte také
Lapidárně to vystihl lotyšský prezident Karins: „Kdyby Rusko složilo zbraně, nastal by mír. Kdyby Ukrajina složila zbraně, přestala by existovat.. Ale možná to zdálky není tak jednoduché pochopit.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron si ze schůze odnesl dojem, že chování Ruska, včetně posledního vypovězení dohody o vývozu ukrajinského obilí, začíná i latinskoamerické politiky iritovat. Summit jim pomohl otevřít oči.
Když odhlédneme od štrapácí s textem komuniké, vyhlásily EU a Latinská Amerika na nejvyšší úrovni novou éru posílené politické a hospodářské spolupráce. Shodly se na sdílení společných hodnot, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát. A na záměru spolupracovat při ochraně životního prostředí, boji proti klimatickým změnám, digitalizaci, energetice, vzdělávání, a, především, využívání surovin.
Čtěte také
Právě suroviny byly na straně Evropanů hnacím motorem za snahou oživit dialog a spolupráci. EU se před více než rokem odstřihla od Ruska, když přepadlo Ukrajinu. A s hrůzou zjistila, do jak nebezpečné závislosti vůči kremelskému režimu se dostala, a došlo jí, že podobnou hrozbu představují čínské monopoly na řadu dovážených komodit, včetně vzácných kovů a zemin nezbytných k výrobě čipů či baterií. Latinská Amerika těmito surovinami oplývá a Čína toho už dávno využívá.
Evropská unie tedy oprášila koncept Globální brány a vyložila tamním vládám, že pokud budou vzácné suroviny prodávat jí, bude to za jiných, mnohem férovějších podmínek, než praktikuje Čína. Vylíčila jim, jak bude investovat do zpracovatelského průmyslu, do vzniku pracovních míst, do vzdělávání lidí, místo aby suroviny jen odvážela ke zpracování, jako to dělá Čína. První vlaštovkou má být dohoda o kritických surovinách, kterou na okraji summitu EU podepsala s Chile.
Byli jsme tedy svědky pokusu přesvědčit Latinoameričany na nejvyšší úrovni, že to EU myslí vážně a že opravdu vynaloží část ze 45 miliard eur, jimiž má Globální brána disponovat, na výše popsané účely. Že to bude výhodné pro obě strany. Bruselští hosté byli vesměs ostražití – jsou si velmi vědomi své důstojnosti, svrchovanosti a ceny. Nicméně souhlasili a chtějí se kvůli tomu scházet každé dva roky. Už tohle stojí za to, abychom tento první summit po osmi letech nehodnotili jako neúspěšný.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
