Karel Barták: EU se pokouší vrátit do hry o oživení mírového procesu na Blízkém východě

23. leden 2024

Nebývalý maraton jednání o situaci na Blízkém východě absolvovali v pondělí ministři zahraničí 27 členských zemí. Bavili se napřed se svým novým izraelským protějškem Jisraelem Kacem, pak obědvali se šéfy diplomacií Saúdské Arábie, Egypta a Jordánska a také a generálním tajemníkem Ligy arabských států a zástupci OSN. Na závěr se setkali s ministrem zahraničí palestinské autonomie Rijádem Malíkím.

Tato velmi neobvyklá choreografie měla předvést, že se EU vrací do hry a hodlá se zapojit do celkového řešení izraelskou-palestinského konfliktu.

Čtěte také

Vysoký představitel EU Josep Borrell předložil ministrům pracovní dokument, který obsahuje návrhy „praktických opatření“, jimiž by Evropa měla podnítit „politický proces“ vedoucí ke vzniku palestinského státu po boku Izraele. Prvním krokem má být „přípravná mírová konference“ pořádaná Evropskou unií, Saúdskou Arábií, Egyptem, Jordánskem a Arabskou ligou, na které by se sešli všichni aktéři zapojené do mírového úsilí.

Pozvánku dostanou také Spojené státy a generální tajemník OSN. Tato konference by vyplodila rámec mírového plánu, který by byl posléze předložen oběma stranám konfliktu. Konečné řešení by pak bylo na nich.

Blízkovýchodní konflikt jako hlavolam

Podle Borrella není tato iniciativa ojedinělá. Arabské země předkládají také vlastní návrhy. Izrael naopak zatím jednoznačně odmítá byť jen hovořit o svou státech. Ministr Kac místo toho vyprávěl svým kolegům o fantasmagorických nápadech na vybudování ostrova v moři poblíž pásma Gazy nebo železnice spojující Indii se severní Afrikou, a žádal je o podporu.

Čtěte také

Podle diplomatů to byla jedna z příčin lehké kakofonie; schůze byla spíše bazarem než strukturovaným jednáním. Přítomnost mnoha důležitých hráčů přesto dokazuje, že Evropa není zase až tak bezvýznamná a že by, za příhodných okolností, mohla sehrát zprostředkovatelskou roli.

Borrell se domnívá, že po teroristickém útoku Hamásu na Izrael už nemá cenu uvažovat o jednom státu, ve které by žili pospolu Židé a Palestinci. Proto je třeba se vrátit k tezi dvou států a začít pracovat na její konkretizaci. Prozkoumat všechny příčiny, které dosud znemožňují její naplnění, a zamyslet se nad tím, jak je odstranit nebo obejít. Hamás je zajisté jednou z nich, ale jsou i další, myslí si vrchní evropský diplomat.

Odmítavý postoj izraelské vlády, který nedávno velmi hlasitě zopakoval premiér Netanjahu, je podle Borrella „nepřijatelný“. Co s tím však dělat? Borell připustil, že v rámci „sedmadvacítky“ není jednotný názor na to, zda případně na Izrael zatlačit a jak. A už vůbec ne na to, že by EU měla vůči Izraeli zavést sankce za porušování humanitárního práva v pásmu Gazy, jak žádal palestinský ministr Malíkí.

Karel Barták

Bezvýsledná série jednání tak aspoň potvrdila, jak je blízkovýchodní konflikt zapeklitý, jak je jeho řešení obtížné, ne-li nemožné, a jakým hlavolamem bude i nadále. Třicet let „blízkovýchodního mírového procesu“ nepřineslo žádný výsledek, povzdechl si před novináři Sven Koopmans, speciální vyslanec EU pro tento region.

Připomněl, že ze hry kvůli ruské agresi proti Ukrajině vypadl takzvaný „kvartet“ složený z USA, EU, Ruska a OSN a nic ho nenahradilo. „Znepřátelené strany zatím odmítají jednat. Bohužel. To však neznamená, že si sedneme a budeme čekat,“ řekl Koopmans. Shrnul tím také tak nějak i smysl a výsledek velké pondělní diplomatické trachtace v Bruselu. 

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.