Karel Barták: EU si nedělá iluze o čínském postoji k ukrajinské válce
Čína jako globální velmoc a stálý člen Rady bezpečnosti OSN nese zvláštní odpovědnost za světovou bezpečnost a také za světový obchod. Měla by proto využít svého vlivu na Rusko a přesvědčit ho, aby ukončilo válku na Ukrajině. Pokud se angažovat nebude, měla by se připojit k západním sankcím proti Rusku, a pokud neudělá ani to, neměla by Rusku pomáhat se sankcím vyhýbat nebo je obcházet.
To bylo v kostce poselství, které v pátek tlumočily nejvyšším čínským představitelům jménem celé Evropské unie špičky jejích institucí, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Čtěte také
Čínského premiéra a zejména prezidenta Si Ťin-pchinga naléhavě varovali, aby je ani nenapadlo poskytnout Rusku vojenskou podporu – znamenalo by to podle von der Leyenové značné poškození pověsti Číny ve světě, a tudíž také, a zejména, jejích ekonomických zájmů.
Evropská unie a Čína jednaly na nejvyšší úrovni poprvé od roku 2020, a to ve velmi choulostivé situaci. „Nešlo o obvyklý summit, ale o summit ve válečných časech,“ uvedl Michel na tiskové konferenci. Dialog prostřednictvím telemostu trval sice pět hodin, ale Si Ťin-pching se ho účastnil pouhou hodinu. Nebylo vydáno žádné společné komuniké a novináři neměli možnost slyšet čínské představitele. Proto se v podstatě dověděli jen to, co čínské straně pověděli zástupci EU, a nikoli to, co jim na to čínští politikové odpověděli a jaké sami kladli podmínky nebo požadavky.
Čínské vedení přitvrzuje
Čtěte také
Z toho, co víme, je zřejmé, že nepanovalo valné porozumění. Brusel a Peking se shodly pouze na tom, že ruská invaze na Ukrajinu není v zájmu ani Evropské unie, ani Číny. To je hodně málo. Evropané se snažili hlavně apelovat na čínské obchodní a hospodářské zájmy. Připomínali, že Čína je největším obchodním partnerem evropské „sedmadvacítky“ a že čínský obchod s ní patnáctinásobně převyšuje její obchod s Ruskem.
Jinou páku na čínské vedení nemají. Nedávná návštěva ruského prezidenta Putina v Číně krátce před válkou a nedávné setkání ministrů zahraničí Ruska a Číny naopak předvedly vysoký stupeň porozumění a sympatií.
Čínu velmi pravděpodobně láká představa jakéhosi ideologického propojení s Ruskem jako protipólu k našemu světu liberální demokracie.
Čtěte také
Evropský „ministr zahraničí“ Josep Borrell, který se videoschůze také zúčastnil, podotkl, že si EU nepřeje, aby Čína a Rusko vytvářely nějaký blok, který by na světovém kolbišti soupeřil s demokratickými zeměmi. Pokouší se proto apelovat na čínský smysl pro ekonomický profit, ale zároveň příliš nepřipomínat evropsko-čínskou investiční dohodu, která je už druhý rok u ledu a jejíž oživení je za stávající situace nemyslitelné.
Zdůrazňovat výhody ekonomické spolupráce, ale zároveň připomínat masové porušování lidských práv v Sin-ťiangu, Tibetu nebo Hongkongu. Je to tanec mezi vejci, tím spíš, že členské státy Unie nejdou v postoji vůči Číně zcela jednotné – Německo nebo Francie se chovají smířlivěji než třeba Česko nebo taková Litva, která pyká za své nadstandardní vztahy vůči Tchaj-wanu.
I ve vztahu vůči Číně na každý pád platí, že Evropská unie vystřízlivěla ze svých představ o harmonickém světě, ve kterém se polototalitní země demokratizují pod vlivem stále těsnějších obchodních a ekonomických styků a vazeb s demokraciemi. Vývoj v Rusku nedal této teorii ale vůbec zapravdu, jak dnes sledujeme na Ukrajině. Také čínské vedení neustále přitvrzuje vůči vlastním občanům a stupňuje asertivitu vůči sousedům a zbytku světa bez ohledu na čilou obchodní výměnu. Musíme to bedlivě sledovat a, bohužel, se podle toho budeme muset zařídit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
