Karel Barták: Evropská komise chce dát zelenou investicím do jádra i plynu. Za určitých podmínek
Evropská komise navrhla, aby jaderná energetika a plyn byly zařazeny do systému udržitelného financování, takzvané taxonomie. Ukončila tak desetiletí váhání a vytáček a vyslala signál především soukromému sektoru, že investovat do jádra a plynu se v příštích letech vyplatí. Návrhem se budou nyní půl roku zabývat členské státy a také Evropský parlament.
Je nabíledni, že to nebude procházka růžovým sadem. Zatímco značná část evropských zemí včetně Česka návrh podporuje, byť s výhradami, některé – jako Rakousko nebo Lucembursko – ho šmahem a apriori odmítají. Proti jsou také hlasité ekologické organizace.
Čtěte také
Komise v podstatě říká, že pokud má Evropská unie mít aspoň vzdálenou šanci splnit svůj super ambiciózní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, nemůže se obejít bez využití plynu jako přechodného fosilního paliva, jehož spalování znečišťuje mnohem méně než uhlí. A byla by sama proti sobě, kdyby neuznala za čistý zdroj jadernou energetiku, která vyrábí elektřinu, aniž vypouští jakékoli skleníkové plyny.
Postoj Komise, který vychází mimo jiné z vědeckého dobrozdání jejího vlastního Společného výzkumného centra JRC, ovlivnila nepochybně stanoviska dvou největších zemí EU, Francie a Německa. Zatímco prvně jmenovaná trvá na jádru jako základu své energetiky, druhá ho odmítá, zavírá jaderné elektrárny a sází na plyn. Jejich priority se tudíž vzájemně neutralizují a jak Berlín, tak Paříž by měly být s kompromisem spokojeny.
Když se o bezuhlíkové realitě pouze mluví
Komise do návrhu zahrnula dosti přísné podmínky. Investice do plynu budou považovány za udržitelné pro zařízení s emisemi do 100 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu, což je hodnota, kterou nelze se současnými technologiemi dosáhnout.
Proto se nabízí přechodné období – elektrárnám, které získají stavební povolení do roku 2030, se tato hranice zvýší na 270 gramů oxidu uhlíku. Za podmínky, že nahradí uhelné zdroje.
Čtěte také
Pro jádro Komise omezila časový horizont pro rozhodnutí o výstavbě nových reaktorů do roku 2045 a stanovila, že bezpečná úložiště radioaktivního odpadu musí fungovat od roku 2050. Tyto lhůty se mnoha lidem nelíbí i v Česku. Měla by je však uklidnit formulace, že pro plyn i jádro budou kritéria aktualizována podle vývoje technologií. Kdoví, kde budeme za deset patnáct let – a bylo by chybou kvůli této podmínce nabízené řešení předem odmítat.
Ve srovnání s plynem je jaderná energetika ve výhodě i kvůli mezinárodnímu kontextu. Řinčení zbraní na ukrajinském pomezí nepříjemně připomíná Evropě její značnou závislost na ruském zemním plynu a tudíž i to, jak je další spoléhání na tuto surovinu ošemetné.
Ceny plynu, na které nemá Evropa vliv, jsou také hlavní příčinou prudkého zdražování energií a nebývalé inflace na kontinentu. Země, které vsadily na plyn jako hlavní ústupovou cestu od uhlí, mají o čem přemýšlet.
Pro úplnost si připomeňme, že evropská taxonomie není žádným závazným legislativním aktem; je to pouze jakési doporučení pro soukromé podniky v energetice, jak bezpečně investovat v době, kdy Unie usiluje o naplnění své Zelené dohody – vedle obnovitelných zdrojů tedy dočasně také do jádra a do plynu. Na svobodě každé země si stanovit svůj vlastní mix se formálně nic nemění – pokud ovšem bude udržitelný.
Zatím Evropa o bezuhlíkové realitě pouze mluví, ale nijak se k ní nepřibližuje; některé země se jí spíše vzdalují. Nová taxonomie je tak vítaným nástrojem, jak uvést naplňování Zelené dohody do racionálního pohybu.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
