Karel Barták: Země EU se asi dohodnou na zdanění příjmů energetických firem. Horší to bude se zastropováním cen plynu
Po mnohaměsíčním váhání přišla Evropská komise s podnětem, aby byl na evropské úrovni stanoven pružný limit ceny dováženého zemního plynu. Tento návrh, který a priori podporuje nejméně 15 členských zemí, bude hlavním bodem mimořádné schůze ministrů energetiky „sedmadvacítky“, kterou Česko jako předseda svolalo na pátek do Bruselu.
Druhým stěžejním bodem programu pak bude zastropování cen elektřiny v EU – zde by se ministři měli shodnout na mechanismu, který zaručí ceny elektřiny na snesitelné úrovni a umožní vládám zdanit významnou část zisků elektrárenských společností. Tyto prostředky pak použijí na uhrazení rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a tou, za kterou bude dodávána uživatelům.
Čtěte také
Prudké zdražení plynu způsobené skoro úplným zastavením ruských dodávek vystavuje ekonomiku evropských zemí zatěžkávací zkoušce. Průmyslová odvětví závislá na spalování plynu ztrácejí konkurenceschopnost, pokud se přímo nehroutí. Domácnosti se obávají studené zimy, protože plynu buď nebude dost, nebo na něj nebudou mít; v zemích jako Česko je přitom na dálkovém topení z tepláren spalujících plyn závislá většina obyvatel.
Souběžně skokově zdražila elektřina, a to až tak, že si ji celé kategorie obyvatel nebo i podniků sotva mohou dovolit. Závislost ceny elektřiny na ceně zemního plynu odhalila zásadní vady evropského trhu s elektřinou. Firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, z jádra nebo z větru a slunečního záření přitom dosahují pohádkových zisků.
Politická soudržnost Unie
Politikové všech členských států Unie se od léta snaží hledat řešení; ačkoli je situace velmi vážná, na evropské úrovni se to zatím příliš nedařilo. Český ministr Jozef Síkela svolal již třetí mimořádné zasedání Rady EU.
Čtěte také
Přes dílčí úspěchy, jako byla červencová dohoda o úsporách plynu, zatím není na obzoru žádná podstatná reforma trhu s elektřinou, a to přesto, že se všichni shodují, že bez ní to nepůjde. V pátek v Bruselu tak budeme přinejlepším svědky krátkodobých opatření, která by ovšem měla přinést, v kombinaci s navazujícími kroky na národní úrovni, okamžitou úlevu. Vůči každému z nich ovšem existuje mnoho drobných výhrad či odstíněných postojů vlád členských zemí. Čeští vyjednavači pracují ve dne v noci – očekává se, že konečnou mozaiku kompromisů budou skládat až do pátečního rána.
Vedle pružné fixace cen plynu, zastropování cen elektřiny a zdanění zisků neplynových energetických zdrojů jsou na stole ještě další témata, především společný postup při organizaci a koordinaci energetických úspor. Mluvit se bude také o možnosti společného nákupu zemního plynu pro členské státy, které zatím zůstává jen zbožným přáním – jednotlivé vlády mezi sebou naopak soutěží, která si zajistí lepší a jistější objemy, což ceny plynu v Evropě žene vzhůru rychleji než ve zbytku světa.
Zasedání bude mimořádně důležité – EU by měla okamžitě schválit zmíněné návrhy reforem a okamžitě je vtělit do závazných nařízení. Pokud se na tom ministři neshodnou, přestane být Unie pro řešení energetické krize relevantní, každá země bude postupovat na vlastní pěst. Pro české předsednictví by to byla nepříjemná blamáž. Hlavně by to ovšem byla těžká rána pro evropskou ekonomiku i pro politickou soudržnost Unie tváří v tvář nečekaným a drtivým dopadům krize způsobené ruskou válkou proti Ukrajině.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
