Karel Hvížďala: Babiš, Zeman, Temelín a Dukovany
Bez větší pozornosti proběhla minulý týden v médiích zpráva, že o den dřív než Andrej Babiš jednal 7. března 2019 v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, se setkal český prezident Miloš Zeman na Pražském hradě s ruským ministrem průmyslu Denisem Manturovem.
Není třeba příliš fantazie k tomu, abychom spekulovali o tom, že shoda dat nemůže být náhodná, zvlášť když z tiskových zpráv vyplývá, že obě schůzky měly minimálně jeden společný bod: modernizaci atomových elektráren v Temelíně a Dukovanech.
Není nutné na Rusko cenit zuby, říká o nových velitelstvích NATO Dolejš
Severoatlantická aliance vybuduje ve východní Evropě další dvě regionální velitelství, konkrétně na Slovensku a v Maďarsku. Schválili to včera v Bruselu ministři obrany členských zemí aliance.
Podle agentury TASS o dostavbu atomových elektráren v České republice má zájem ruská firma Rosatom. Ve Spojených státech zase projevila o stejnou zakázku zájem americko-japonská firma Westinghouse, která disponuje údajně nejnovějšími technologiemi.
Je evidentní, že dostavba jaderných zařízení kdekoliv na světě je nejen velkou ekonomickou zakázkou pro firmu, která ji dostane, ale zároveň představuje důležité strategické rozhodnutí.
Při troše nadsázky bychom mohli říci, že jde o podobné rozhodnutí, jaké jsme učinili před 72 lety, když jsme odmítli Marshallův plán. Tehdy padlo definitivní rozhodnutí, kam budeme patřit, tedy kudy povede železná opona oddělující liberálně-demokratické státy od sovětského autoritářského bloku.
Jsme smluvně svázáni s EU
Problémy s kompetencemi prezidenta a vlády jsme zažili již za prezidenta Václava Klause, nejsou tedy pro nás ničím novým. Důvod je zřejmý: V naší ústavě, v článku 63 stojí, že prezident zastupuje stát na venek.
Dukovany jsou na sto let, takže mysleme na nezávislost, říká o jaderných plánech Česka expert
Kdy se dočkáme rozhodnutí o dostavbě jaderných elektráren Dukovany a Temelín? Jsou skutečně potřeba dva obří bloky, nebo by bylo lepší stavět bloky menší? A co bude s Dukovany po roce 2035, kdy se plánuje odstavení nynějších bloků?
Zároveň ale v článku 67 je napsáno, že vrcholným orgánem výkonné moci je vláda. Odborníci proto soudí, že z těchto ustanovení nelze usuzovat, kdo je komu nadřízený. Vláda má jen možnost při důležitých rozhodnutích, která musí kontrasignovat, odmítnout podpis, a tím prezidentovo rozhodnutí blokovat.
V zemích se starou demokratickou tradicí výklad určuje zvykové právo. Protože naše demokracie je velice mladá a prezident si chce ústavu vykládat kreativně, je u nás možné, aby i v zásadních zahraničních otázkách mezi prezidentem a vládou existoval rozpor. Toho si samozřejmě jsou naši zahraniční partneři vědomi, a proto to mohou využívat.
V roce 1947, kdy se rozhodovalo o přijetí Marshallova plánu, jsme byli již s Moskvou svázáni smluvně. V roce 2019 jsme naopak smluvně svázáni s Evropskou unií a vojensky i se Spojenými státy jako členská země NATO. Proto je s podivem, že prezident naše smlouvy ignoruje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
