Karel Hvížďala: Česko, Německo a de-risking Číny
Čína představuje čím dál větší nebezpečí pro Spojené státy, EU a tedy i pro nás. Na to upozorňoval i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. Řekl: „Čína se chová stále asertivně a prosazuje změnu mezinárodního řádu.“
Podobně hovoří i předseda vlády Petr Fiala, který chce klást důraz na dodržování lidských práv a spojenectví s Tchaj-wanem, kde ovšem právě v těchto dnech eskaluje napětí.
Čtěte také
Zároveň ministerstvo zahraničí pozorně sleduje, jak se Čína chová k ruské agresi na Ukrajině. Za úspěch ministra zahraničí Jana Lipavského lze považovat zákaz účasti Ruska a Číny v tendru na dostavbu Dukovan, který vyjednal již v roce 2021, a prosazení zákona o posuzování zahraničních investic do citlivých oblastí mimo EU.
Na začátku března Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok kvůli shromažďování dat a předávání je Pekingu. A již před dvěma lety byly uvaleny sankce na Huawei. Jenže, jak ukazují německé studie, to nestačí.
Důvěra jako základ politické stability
Čtěte také
Například v telekomunikačních zařízeních jsou důležité komponenty od čínských firem a na podzim by měla začít v Německu jejich výměna. A to nebude maličkost, podle ministra pro digitalizaci Volkera Wissinga jen Telekom má ve své síti 30 procent čínských komponentů. Podobně je na tom Vodafone a Telefonica. Úplná přestavba jejich sítí by stála miliardy eur.
Situace se začíná zásadně měnit: bezpečnostní opatření začínají být důležitější než hospodářské zájmy. A to nejen kvůli špionáži a možným sabotážím, ale hlavně kvůli stále eskalujícímu mezinárodnímu pnutí by Čína mohla přestat dodávat techniku a software, což by představovalo pro hospodářství velké riziko.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck upozorňuje i na to, že Čína může ohrozit důležitý projekt energetické přestavby, která je skoro celá závislá právě na Číně.
Čtěte také
Bez čínských rotorů a jejich vrtulí není možné stavět větrné elektrárny, bez křemíkových destiček nefungují žádná solární zařízení, všechny fotovoltaické projekty by mohly ztroskotat.
Němci zároveň zakázaly prodej svých firem, které vyrábějí důležité strategické produkty a technologie čínským podnikatelům.
Čína vyhrožuje, že zavede protiopatření, ale zároveň sama potřebuje z Německa nejen technologie, ale i investory. V tomhle ohledu je Německo na tom o něco lépe než Česko, i když na druhé straně právě Čína v minulosti byla díky levné pracovní síle, nerostnému bohatství a velkému exportnímu trhu hlavním motorem německé vysoké životní úrovně.
Ale přesto, že naše situace je jiná, bychom si měli uvědomit, že v mnoha ohledech jsme na Číně závislí i my a podle toho bychom se měli chovat, a nejen o tom uvažovat, hovořit, varovat, slibovat, že všechno zvládneme. Pokud vláda nepředvede konkrétní kroky v odstranění rizika z Číny, bude ztrácet dál důvěru. A jak víme, důvěra tvoří základ politické stability.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
