Karel Hvížďala: Krize, známka normality

A odpověděl: „Hlavně o tom, že nechápeme, že krize v moderní společnosti nepředstavují žádný výjimečný stav, ale naopak jsou známkou normality, protože moderní společnost se nachází vždy v nějaké nerovnováze, která tyto krize vyvolává.“

Čtěte také

Fetišizovali jsme si výkonnostní způsob vnímání světa. Krize to ale mohou posunout správným směrem, říká behaviorální ekonom

Jinými slovy Reskwitz říká, že krizový motor jen potvrzuje, že v moderní společnosti existuje neustálý pohyb, který boří staré hodnoty. Jako příklad uvádí ekonomiku, v níž některé obory zanikají a jiné se rodí, technologie nahrazují staré výrobní modely, kultura vytěsňuje či vytlačuje hodnoty, které platily donedávna.

V současnosti můžeme zaznamenat například velkou poptávku po IT odbornících, jejichž platy zázračně rostou, a naopak se začínají prodávat staré velké marketingové firmy, které byly dlouho na výslunní, protože si marketing začaly dělat firmy samy.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Krize společenského charakteru

Reskwitz říká: „Každý moderní proces v dějinách představil nové vítěze a zároveň nové poražené: jedince, kteří se nestačili včas zorientovat ve změnách, které přicházejí.“

Výsledek je zřejmý - zdravá společnost produkuje nekonečný proces konfliktů mezi těmi, kteří na modernizaci vydělávají a těmi, kteří na ni prodělávají. Protože tento proces se v poslední době zrychlil, posílilo to populisty, kteří se místo dopředu dívají dozadu, což rádi slyší ti, kteří se v nové rychlostní a globální společnosti neumějí orientovat, i když návrat k žádným zlatým starým časům nemůže nastat.

Pustá iluze

Tomuto vývoji ještě pomohlo prosíťování společnosti, které vede k tomu, že malé a lokální starosti je možné snadno nafouknout a učinit z nich gigantické celospolečenské problémy. To jsme podle Reckwitze zažili jak u pandemie corony, tak u finanční krize. A i u klimatické krize, která je způsobena velice často lokálními aktivisty, kteří vybudí nafouklou hysterii strašení, že už došlo k bodu zvratu a není návratu k nové rovnováze.

Čtěte také

Každá válka vyvolá v populaci něco, co by se dalo nazvat jakousi vakcinací, přibližuje psycholog Štrobl

Sociolog doslova říká: „Čím více bude naše společnost prosíťovaná, tím víc se bude zvětšovat strašení dalšími krizemi. A samozřejmě i globalizace minulých desetiletí se stala dalším motorem, který vyvolává krize.“

Proto podle něj krize nebudou mít nikdy konec, nedá se jim nikdy zabránit, a to platí jak pro každého člověka, tak pro každou společnost. Úkolem politiků a občanů je tyto krize zvládat a řešit tak, aby nedocházelo ke skutečným katastrofám.

Karel Hvížďala|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Víra v to, že někdy bude ve společnosti rovnováha a všichni budou spokojeni, je pustá iluze, s kterou se můžeme setkat jen v pohádkách. Český sociolog Jiří Přibáň říká totéž jinými slovy: „Musíme se naučit žít ve společnosti plné paradoxů.“ A my můžeme dodat: Krize jako známka normality je jeden z nich.

Autor je publicista