Karel Hvížďala: O zpoždění geopolitické kry střední Evropy
Podle Indexu mediální gramotnosti Sofia z roku 2022 jsou na tom tradičně nejlépe Finsko, Norsko, Dánsko, Estonsko, Švédsko a Irsko. Česká republika je až na 18. místě a Slovensko až na 24. místě. Maďaři skončili na 27. místě a Poláci jsou jen o jeden stupínek lepší.
Všechny země na západu a severu EU jsou na tom lépe. Otázka zní: Proč tomu tak je a kde hledat hlubší příčiny?
Čtěte také
Kořeny vzniku osobní odpovědnosti za svůj život je možné hledat ve zrušení nevolnictví, kterému u nás i v Uhrách došlo oficiálně až v roce 1781, v Polsku v roce 1794, zatímco zánik nevolnictví v západní Evropě počal již ve 14. století. To se týkalo částečně Francie, dále Anglie, Flander, nyní Belgie, některých německých zemí a Itálie, kde nevolnictví bylo nahrazeno finanční rentou.
V důsledku to znamenalo zejména zrušení povinností robotovat, odvádět poddanské dávky a možnost stěhování atd. Ve Skandinávii nevolnictví nebylo nikdy zavedeno. A právě již tehdy se oddělila geopolitická kra střední Evropy od západní Evropy a hranici tvořilo Labe, Krušné hory a Šumava.
Totality nás zdecimovaly
Čtěte také
A i patent Josefa II. z roku 1781 se týkal jen omezení svobody pohybu, samotné poddanství skutečně zaniklo až v roce 1848. Za poddané rozhodovala o všem vrchnost, a navíc většina lidí byla negramotná. Naše zpoždění je nejméně čtyřistaleté.
Johannes Gutenberg vynalezl knihtisk asi v roce 1440, a již 40 let na to vynesl první cenzurní edikt mohučský biskup, pozdější cenzurní výnosy již vydávali papežové. První pochází z roku 1501 od Alexandra VI.
Jenže poprvé byla zrušena cenzura v Anglii již v roce 1695, v USA o sto let později a v Československu, nepočítáme-li pár dní v roce 1848 a 1968 až v roce 1989: o tři sta, respektive dvě stě let později.
Čtěte také
A podobně je to i se vznikem novin: První noviny byly založeny v dnešním Německu v letech 1605 a 1609 Aviso a Relation a u nás, nepočítáme-li pokusy Schönfelda, až Krameriem v roce 1789 a to již ve Švýcarsku vycházely noviny Zürcher Zeitung, které měly strukturu klasických novin: chyběla tam jen sportovní rubrika.
Naproti tomu Krameriovy c. k. Pražské poštovské noviny se snažily o sociálně-hygienické uvědomění a odstraňování lidových pověr a přetiskovaly úřední vyhlášky. Zpoždění činilo 200 let. Jen v Polsku byl jeden pokus starší z roku 1661, kde krátce vycházel Merkuriusz Polski.
Pokud si tato zpoždění nepřipustíme a budeme se tvářit, že za všechno mohou jen fašisté a komunisté, nikdy nevyvineme dostatečné úsilí, abychom byli řádnými občany, kteří sami zodpovídají za svůj život. Přece obě totality nás tak snadno zdecimovaly právě proto, že Němci i Rusové z naší minulosti vyčetli, že se nebudeme vehementně bránit, zvlášť když z našeho území byli vysídleni Němci a Židé byli zabiti, že geopolitická kra střední Evropy se od starého kontinentu oddělila již ve 14. století.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
