Karel Hvížďala: Pozor, nové zákony a média

Zákon znemožňuje i převod médií na rodinné příslušníky. Ostatní problematiku střetu zájmů v tomto textu vynechám. Obsahuje i výčet veřejných funkcionářů, kteří nesmí média vlastnit, to znamená noviny, časopisy, rozhlasové a televizní stanice. Ze zákazu jsou vyňata internetová média.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Média v dobách informačního zmatku

Je zřejmé, že tento zákon je namířen hlavně proti bývalému premiérovi a nyní poslanci Andreji Babišovi. Tomu v současné době patří 30 procent mediálního trhu – média jen přesunul do svěřenských fondů. Pan Babiš ovládá Mladou frontu Dnes, Lidové noviny, rádio Impuls, televizní Óčko a řadu lifestylových časopisů.

Zákon, který – pokud projde sněmovnou – by měl platit od začátku července, přikazuje majitelům, aby se médií zbavili do 60 dní po přijetí zákona. Pokud tak neučiní a budou porušovat zákon, může jim Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělit pokutu až 250 tisíc korun nebo do výše tří procent hodnoty aktivit příslušné právnické osoby – to mnohou být i desítky milionů.

Vládní média?

Čtěte také

Karel Hvížďala: Média a moc ve střední Evropě

Jenže dovedete si představit, že je možné se zbavit vydavatelství Mafra během dvou měsíců, když podle oficiálních údajů toto vydavatelství jen v roce 2020 prodělalo miliardu korun – 868 milionů činí přiznaná ztráta a něco přes 200 milionů tam nateklo z inzerce firem, na které měl pan Babiš vliv nebo mu patřily. Sehnat filantropa, který by si takovou firmu koupil, je skoro nemožné, a proto je velké nebezpečí, že takový kolos by mohl koupit nějaký ruský oligarcha nebo čínská společnost.

Pokud bude Andrej Babiš a jeho advokáti kličkovat kolem splnění lhůty do ledna příštího roku, tak mu to bohatě stačí – protože prezident se volí v lednu a on se o tuto funkci bude s největší pravděpodobností ucházet. Změnu by mohla přinést jen změna šéfredaktora a většiny redakce – k tomu ale za takové situace asi nedojde.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Nová sněmovna a média

Pochybnosti nemáme ale jen my, i premiérův poradce přes média Michal Klíma prohlásil: „Osobně nevěřím, že se v našich podmínkách dají vymyslet pravidla, která nepůjdou obejít.“

Podobně složitá situace bude kolem novely zákona o veřejnoprávních médiích. Tam půjde o zvýšení poplatků a o způsob volby radních – v České televizi (ČT) jich chybí šest a v rozhlase není obsazeno jedno místo. Nově by měla volit radní nejen sněmovna, ale i Senát, uvažuje se o snížení počtu členů, o zpřísnění pravidel pro organizace, které mohou radní navrhovat, nebo o odstranění nesmyslného nařízení, podle kterého Kodex ČT schvaluje sněmovna.

Karel Hvížďala|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Problém je zaklíčován už v tom, že předsedou volebního sněmovního výboru je Aleš Juchelka z ANO, a to je právě to hnutí, které si do starých rad prosadilo nejvíc svých nominantů a nerado by o tuto převahu přišlo. Straší tím, že by nová volba radních udělala z České televize a Českého rozhlasu vládní média, i když právě o to se ANO donedávna snažilo.

Autor je publicista