Karel Hvížďala: Vilém Prečan očišťoval historii od ideologie
„Stále si kladu otázku, co mohu jako jedinec – navzdory svému věku – udělat. Znepokojuje mě, že politici nejsou dost stateční a zásadoví, že nadbíhají náladám, předsudkům a obavám. Místo aby proti nim vystoupili a přiznali, že jsou často neschopni to či ono udělat, vymlouvají se na Brusel a na „diktát“ EU. Ustupovat náladám je podstata populismu, nepřítele svobody.“
To jsou slova historika Viléma Prečana, který 9. ledna 2023 slaví 90. narozeniny.
Dovolte mi nejprve, abych ho zvláště mladším posluchačům představil: Narodil se v rodině lékaře na Moravě v Bystřici nad Pernštejnem, kde ještě jako dítě pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy.
Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, pracoval v Historickém ústavu ČSAV, kde se podílel na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. srpna 1968, který dokumentoval okupaci Československa Sovětským svazem a armádami Varšavské smlouvy. V roce 1970 byl kvůli tomu propuštěn z práce, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič, uklízeč, skladník, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu.
Tam, kde se měnily duchovní koordináty
Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. Ve svém bytě založil kancelář, která soustavně shromažďovala materiály o činnosti opozice, hlavně Charty 77 a samizdatovou a exilovou českou literární produkci.
Čtěte také
V roce 1986 se přemístil na pozvání knížete na zámek Schwarzenberg, kam přestěhoval Dokumentační středisko na podporu nezávislé československé literatury. Pracoval tam až do roku 1994 a se svou ženou Helenou organizoval distribuci a převážení textů z domova do exilových nakladatelství.
V prostorách vyhrazených pro středisko v zámeckém areálu se scházeli exiloví literáti, historici a sociologové. Propábili jsme tam spousty času s Václavem Bělohradským, Jiřím Grušou, Evou Hahnovou či Karlem Schwarzenbergem, došlo tam i k autorizaci mé knihy Knížecí život. Bylo to právě toto místo, kde se měnily duchovní koordináty a kde se odideologizovávala historická retrospektiva. Gruša říkával: „Odstraňovaly se tam stereotypy a internacionalizovaly se perspektivy. Byla to první adresa na cestě do Evropské unie, kde se pečovalo o novou svéprávnost.“
Bez pomoci Viléma Prečana a jeho ženy by v Praze v edici Expedice nevyšly mé rozhovory s Václavem Bělohradským Myslet zeleň světa, Dálkový výslech Václava Havla či Benefice, výroční publikace kanadského vydavatelství manželů Škvoreckých Sixty Eight, kam přispěli i autoři z Československa.
V Praze hned po roce 1989 založil Vilém Prečan Ústav soudobých dějin ČSAV, který vedl až do roku 1998. Z posledních jeho prací připomeňme alespoň edici pramenů k československo-německým vztahům z let 1989 až 1990.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
