Kdo je mašinfíra? Člověk, jehož srdce tepe pro železnici a houkání
Ivana a Zuzana tentokrát ve studiu přivítaly strojvůdce aka mašinfíru Lukáše Hoffmana, který je blázen do vláčků a tato posedlost kolejemi a zvuky lokomotiv se mu stala životním údělem.
Buchty si nejprve potřebovaly ujasnit nádražáckou terminologii a tak se vyptávaly, jestli je ve vlaku kokpit, jakému typu vlaku se říká tornádo a o co se jedná, když vlak jede na takzvaný fekál. Předmětem hovoru bylo také to, jestli strojvedoucí může vlak ovládat z houpacího křesla nebo zda může nad řídící deskou pít kafíčko, které by se mohlo rozlít.
Samozřejmě bylo nutné probrat zásadní otázky, jakými je rozdíl mezi parní mašinkou a elektrickou mašinkou, jaká je jízda vlakem do Chorvatska a hlavně co se stane s vašimi bobky, když jdete na velkou stranu v zastávce.
Ivanku zajímalo, co dělat, kdyby se chtěla stát strojvedoucí, např. jestli musí mít psychologický posudek a technické vzdělání.
Zuzanu spíš interesovalo, jak je ošetřena situace, kdy strojvedoucího v práci klepne pepka a vlak je bez dozoru a na jak dlouho může jít mašinfíra kakat, aniž by se to obešlo bez komplikací provozu.
Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že vláček motoráček je nejlepší dopravní prostředek ever.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
