Kdyby nás už v roce 1938 Hitler napadl, tak se budeme bránit stejně jako dnes Ukrajinci, míní historik Kudrna

„Slabost a ustupování zlu v nejrůznějších formách appeasementu se v dějinách osudově nevyplácí,“ napsali na začátku ruské agrese čeští historici v otevřeném dopise pro českého premiéra. „Ruské agresi je nutno čelit od úplného počátku rozhodným způsobem, dřív než dosáhne historicky kataklyzmatického, celoevropského nebo dokonce globálního rozměru.“

Německý odchod od jádra přinesl hořké plody, které teď sklízíme.
Ladislav Kudrna

„Podle mého názoru bylo na jisté prvky appeasementu (politika ustupování agresivním stranám) zaděláno už mnoho let před současnou ruskou agresí vůči ukrajinskému národu. Pokud se klíčová země Evropské unie vzdá na poli energetiky své soběstačnosti, a je zcela závislá na dodávkách plynu a ropy od nevyzpytatelné východní mocnosti, tak máme zaděláno na strategický problém,“ komentuje historik. 

Čtěte také

Mezi ruskou elitou se už šíří hlasy, že je Putin podrazil, upozorňuje historik Alexej Kelin

Německý odchod od jádra přinesl podle Kudrny hořké plody, které teď sklízíme. „A nebyla to náhoda, že právě Německo bylo dlouhou dobu jednou ze zemí, které nejvíc váhalo se zbrojní pomocí Ukrajině,“ doplňuje.   

Appeasement, tedy politika ustupování agresivním stranám, je ale dějinami protkaná. „Dnes máme před očima ukrajinskou krizi a zapomínáme, že například v říjnu 1956 se Maďaři vzbouřili vůči ruské nadvládě. To povstání bylo tragické, krvavé a Západ tehdy nechtěl riskovat jaderný armagedon s Východem,“ popisuje historik.

Čtěte také

Spojené státy s invazí vojsk do Československa v roce 1968 nikdy nesouhlasily, upozorňuje historik Tůma

„O 12 let později došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tehdejší Západ to považoval za drobnou nehodu v politice détente, tedy uvolnění mezi Východem a Západem. A naprosto otevřeně diplomaté sdělili, i když ne pro veřejnost, ale diplomatickými kanály, že to považují jako akci Sovětského svazu uvnitř sféry jejího vlivu.“ 

Rozdělení světa na zájmy vlivu, to „vykolíkování prostoru“ bylo podle historika dáno hlavně jadernou hrozbou.

„Kdy si každá jedna z těch mocnosti uvědomila, že překročení určité hranice, překročení Rubikonu, znamená, že už není cesty zpět. Následné potýkání a stýkání se, zejména vojenské, probíhalo ,na periferiích zájmu‘ vlivu jednotlivých mocností.“

Historik zároveň připomíná, že rozdělení tohoto bipolárního světa se v 70. letech ještě zkomplikovalo Čínou, která se stala dalším klíčovým hráčem na poli mezinárodní politiky. 

Mnichov 1938?

V souvislosti s invazí na Ukrajinu se objevily otázky, jestli se jde najít nějaká analogie s Mnichovem.

Kdyby v září 1938 Západ vstoupil do války, tak měla krátkého trvání.
Ladislav Kudrna

„Tady je podstatný rozdíl globální politiky září 1938 a jara 2022. Když pomineme prostý fakt, že Ukrajina byla sprostě přepadena, napadená, takže jí nezbylo nic jiného než se bránit. Předpokládám, že pokud bychom byli tehdy Německem napadeni, tak se budeme bránit stejně. Jako k tomu například došlo u Ostravy, kde vojáci nevěděli o nějaké dohodě, ke které došlo 14. března 1939 v Berlíně mezi Emilem Háchou a Hitlerem a prostě bránili svou zemi.“

Čtěte také

Eduard Stehlík: Hitler v roce 1938 vyhrál mediální válku. Je otázka, jestli by skutečně zaútočil

„Další věc – v září 1938 byla situace odlišná a jsem přesvědčen, že pokud by tehdy Západ vstoupil do války, tak bude mít krátkého trvání. Německá generalita by totiž vůči Hitlerovi provedla puč. Protože navzdory nacistické propagandě byla tehdy armáda daleko slabší, než se jevilo navenek.“ 

Historici tak dodnes řeší otázku, jestli jsme se tehdy měli, nebo neměli bránit. „To je otázka takříkajíc za milion, kterou řeší a bude se řešit asi navždy,“ odpovídá Kudrna.

„Já za sebe se domnívám, že jsme se bránit měli. Měl jsem to štěstí, že jsem mluvil s mnoha veterány, kteří později bojovali ve Velké Británii jako příslušníci československého letectva. A každý jeden z nich mi řekl, že jsme se bránit měli,“ uzavírá historik a nový ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna. 

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.