Když duše bolí. V Česku zoufale chybí potřební psychologové a psychiatři pro děti. Co s tím?

24. listopad 2023

Smutek, strach, vyčerpání – signály, že naše duševní zdraví potřebuje zvláštní péči. Odborná pomoc by podle nového výzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví prospěla každému třetímu deváťákovi. Jenže dětští psychiatři a psychologové v Česku zoufale chybí. Přiznávají to kraje, zdravotní pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Vlastní zkušenost mají i desítky, možná stovky rodičů. V seriálu Radiožurnálu se tomu budeme věnovat celý týden. Poslouchejte každý všední den v 8:50.

Syn plánoval sebevraždu

„Byl zakuklený, choval se úplně jinak, než jsme ho znali, tak jsme začali pátrat,“ vypráví maminka. Rodiče zjistili, že se jejich syn svěřil kamarádce. Ta je na to pak sama upozornila.

 „Povídali si tom, jak se mají. On jí děkoval, že ho vyslechla a že jí mohl říct, že se trápí, že mu není dobře, že nechce být na světě a že si přijde zbytečný. A že to trvá už tři roky, tyto myšlenky. Takže jsme vyčetli v sms, že se plánuje zabít a že si nastaví odpočet. Řekl, že je to pravda, že mu není dobře, že na světě nechce být. Dobré bylo, že nám řekl, že to chce řešit, tak jsme to řešit začali.“

Rodiče začali hledat kontakty na internetu a volat na krizové linky. „Většinou e-mailem, telefony nikdo moc nezvedal. Pět e-mailů v průběhu dvou dní. Odpověď jsme dostali jednu – z kapacitních důvodů nové termíny nedáváme, je plno. Zatím nedáváme termíny ani na příští rok.“

Podle psychiatrů je situace špatná i v letošním roce. „Ambulantní neakutní vyšetření je v tuto chvíli na březen. Akutně se snažíme do týdne, dvou, přestože jsem s možností ambulantních vyšetření na hraně,“ říká primářka dětské psychiatrie v liberecké nemocnici Šárka Konečná.

Když se dítě poškozuje

„Když se dcera poprvé poškozovala, reagovala jsem tak, že jsem na ni křičela. Tady mi vysvětlovali, že ji mám naopak v této situaci obejmout a říct jí, že ji mám ráda, že se na ni za to nezlobím. Když bylo potřeba ránu ošetřit, tak jsem jí to vždy ošetřila, uchlácholila jsem ji a pak jsem si šla někam pobrečet,“ popisuje maminka.

Rodina teď bude hledat ambulantního psychiatra. O své pocity se můžou rodiče podělit i ve skupinách. Mluví o silných emocích, strachu a taky naději, že situaci zvládnou. Poradit se můžou i se sociální pracovnicí a speciální pedagožkou.

„Naučili jsme se tu používat nějaké mantinely, které byly zbořené strachem,“ říká táta. „Rodiče často neví, jestli můžou být ještě rodiči a jak zůstat rodiči a přitom dát dítěti podporu,“ vysvětluje pedopsychiatrička. Péče v centru trvá minimálně půl roku. V současnosti se zvládne postarat o 75 dětí a dospívajících.

Spustit audio

Související