Když jsem přehlcená, bolí mě i dotek v MHD. Jak se lidem na spektru žije se smyslovou citlivostí?
Jaké to je žít ve světě, který je příliš hlučný, jasný nebo intenzivní? Atypické smyslové vnímání, které podle studií ovlivňuje až 90 % lidí na spektru, je jedním z nejvýraznějších, ale zároveň i nejméně pochopených rysů autismu. V druhé epizodě podcastové série Spektrum se podíváme na život se smyslovou citlivostí.
Dodo je jednadvacetiletá studentka biologie, které byla porucha autistického spektra diagnostikována ve čtrnácti letech. Smyslová citlivost pro ni neznamená jen překážky, ale i pozitivní prožitky. „Vnímám svět hrozně zesíleně, magicky a euforicky. Když jedu noční krajinou a vidím, jak se tam tyčí mohutné vysílače do nebe s těmi jejich červenými světýlky, za nimi temný les, do toho poslouchám nějakou elektronickou hudbu, kde zní vysoké syntetické zvuky, úplně mi to kouzlí takovou krásnou atmosféru a výrazné záchvaty euforie,“ říká.
Tato citlivost má ale i svou stinnou stránku. „Zatímco my se třeba v kavárně soustředíme jen na to, co nám říká kamarádka, lidé s PAS mohou mít problém s odfiltrováním okolních podnětů. Stejně intenzivně vnímají zvuky tramvaje, štěkot psa, rozhovory u vedlejších stolů, kašlání, hluk kávovaru nebo různé vůně… A pak je tam samozřejmě velké riziko přehlcení,“ vysvětluje speciální pedagožka z NAUTIS Lenka Bittmannová.
Když dochází k přehlcení smyslů, může nastat tzv. meltdown. „Pro mě to je opravdu stav – stejně jako když má někdo třeba panickou ataku –, kdy se cítím ve velkém nebezpečí a zároveň cítím, že už nemám energii s tím nebezpečím něco dělat, že už nedokážu nic řešit. A že jsem v ten moment velice bezbranná,“ popisuje třiadvacetiletá studentka Ludmila.
Co je to tzv. meltdown? Jak může lidem na spektru pomoct stimming neboli autostimulace? A proč není vhodné lidem stimming zakazovat nebo odpírat? Poslechněte si druhou epizodu podcastové série Spektrum.
Spektrum je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře odbornictva z Národního ústavu pro autismus. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 27. března a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci můjRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
PAS (porucha autistického spektra) – neurovývojová porucha, která ovlivňuje vnímání světa, komunikaci a sociální interakce. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je široké – někteří lidé s PAS mluví, jiní ne, někteří potřebují hodně podpory, jiní méně.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není „chybná“. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy není neurodivergentní.
Související
-
Roky na mně nebylo nic poznat. Proč lidé s poruchou autistického spektra maskují svou přirozenost?
Představte si, že každý den hrajete roli. Hlídáte si tón hlasu, výraz obličeje, chůzi i gesta. První epizoda série Spektrum se věnuje fenoménu maskování.
-
Asi jste si to dítě představovali úplně jinak, říká pediatr Cyril Matějka o autismu a ADHD
„První příznaky autismu, ADHD nebo vývojové dysfázie se můžou projevit jako poruchy spánku, opožděný vývoj i velká vybíravost v jídle,“ říká pediatr Cyril Matějka.
-
Dospělí s ADHD čelí pocitům selhání a nedostatečnosti, dějí se jim věci, které nedávají smysl
Jak těžké je najít hranici mezi roztěkaností a poruchou? A jaké možnosti kompenzace a léčby v současné době máme? O tom mluvila v Diagnóze F psychiatrička Jitka Holčapková.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
