Když Rusko vyhraje, urve si něco málo i z našeho světa. A příště si vezme víc, varuje filantrop Dobrovský

Válka podle něj Západu obnažila i „jiný“ svět. „Ten, který je odhumanizovaný, který nemá žádná práva – a ta lidská už vůbec ne. Ale je větší a silnější, protože nemá žádné zábrany. A protože se na rozdíl od nás, kde platíme penězi a hrajeme si na ekonomické hry, platí lidskými životy,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Pokud Rusku ustoupíme, ztratíme vše, co jsme až dosud hájili. Navíc zahubíme naši civilizaci, varuje podnikatel Dobrovský

„Ale jestli tento ,jiný‘ svět vyhraje, a to i jen malinko – a něco si urve ze světa našeho –, tak už teď jistě víme, že příště si urve další kus. My se pak budeme zmenšovat a uhýbat. To všechno proto, že jsme se nebyli schopni bránit ani v té první chvíli.“

Na to, proč stejné nevidí i světoví lídři, Dobrovský nedokáže odpovědět jednoduchou větou, důvodů je totiž mnoho. „Třeba je to proto, že nemají dostatek rozhledu, někteří to nechtějí třeba ani domýšlet, protože to brání jejich pohledu na to, jak a k čemu vlastě politika je, anebo to taky znervózňuje jejich vlastní voliče,“ uvažuje s tím, že to ale sám rozseknout nedokáže.

A ani to prý nemusí být strach, stačí obava. „Protože si myslím, že jsme dostateční srabi, abychom v naší západní společnosti nepotřebovali strach – obava stačí. Obava nás nemotivuje, ale demobilizuje. I politici si podle průzkumů veřejného mínění říkají, co jim to neprojde. A říkají si: ,I kdybychom bojovali, musíme najít cestu, jak nestrašit, ale uklidňovat – proto, abychom příště vyhráli volby‘,“ uvažuje podnikatel a filantrop, který o sobě také rád říká, že je skeptik.

Ohrožení leností

Západní civilizace tak může být ohrožena, a to i ve chvíli, kdy by tu žádná válka nebyla.

Čtěte také

Největší zbraní Putina je strach Západu. A to i teď, kdy už jsou jeho vojska vyčerpaná, tvrdí analytik Svárovský

„Ohrožení cítím především v lenosti, která přichází s mírou blahobytu, kterou zažívá nejen západní společnost. Západ má docela velké procento lidí, kteří jsou trvale na drogách. A je úplně jedno, jestli je to kafe, cigareta nebo třeba Valium a další drogy, které nám dělají lepší život a kterých jsou například Spojené státy plné a nikdo si s tím moc neví rady,“ naznačuje Dobrovský.

„A pak máme drogu, která se jmenuje blahobyt. Proto si zajišťujeme jistotu svého klidu tím, že máme stále víc a nevíme si s tím rady. A naše zlenivění pramení i z faktu, že už nepotřebujeme tolik bojovat – nemusíme si ulovit jelena, abychom měli příští týden co jíst.“

„Nejsem ten, kdo by se chtěl vrátit na přelom 19. a 20. století někde před průmyslovou revoluci, jen popisuji stav věcí. Ale bezpečí vlastně neexistuje, jen si ho jako náš živočišný druh sami v sobě vytváříme a máme ho kolem sebe vlastně dost.“

Čtěte také

Ekonom Sedláček: Vláda špiona a vraha není schopna vyhrát nad armádou bývalého komika. To je paradox doby

„Nejsem filozof, ale jen glosátor, a tak si myslím, že jak nám ta civilizace hezky funguje – s tou vědou, znalostmi a množstvím informací –, tak se nám rozvíjí k obecnému nepochopení. A pak přijdeme na schůzi SVJ a zjistíme, jaká je doopravdy – to jsou zpětné vazby, které máme. A teď skeptik ve mně brzdí, když říká, že nemusíme dojít až na tu hranici, protože z ní sami sebe srazíme tam, kde už nás blahobyt definitivně zničí.“

Všichni mladí chtějí revoluci, to je podle Dobrovského normální. „Obecně mají mladí lidé odpor k systémům, k výkonu moci a ke společenským řádům. Mají pocit, že ta jejich témata jsou silnější než témata těch, kteří ten svět vybudovali před nimi. Další lidé zas tvrdí, že to, co je jindy přirozené, teď přestává být a má to rozdílnosti,“ vypočítává.

Vznikla tu nároková společnost

Tématem nové generace je i podle podnikatele klimatická změna, ale také změna společenského systému.

„Říkají mu kapitalismus, což je v podstatě marxistický konstrukt normality volného trhu – a ten považují za strůjce všeho zla a je prý s ním potřeba skoncovat –, ale nemají za něj žádnou náhradu,“ dodává s tím, že kulturních válek je ale daleko víc a „každý si hledá nějaký ten svůj termín, který by mohl zbožštit“.

Čtěte také

Víc přemýšlejte, než někoho označíte za zlo. Až opravdu jednou přijde, nikdo vás neuslyší, nabádá marketér Horák

To, jestli se to někdy podaří, tedy poslat kapitalismus „do pekel“, to podnikatel nedokáže odhadnout. „Ale vím, že se společenský řád promění. V době, kdy se tento stát budoval, tak jsme se snažili o nějakou míru vyrovnání, o svobody nebo o tržní ekonomiku. Tedy podle našeho vnímání světa v řádu, který má nějakou trajektorii a také už něco za sebou – proto, abychom znovu nevymýšleli objevené kolo.“

„A tohle se už během pandemie covidu docela posunulo, a to reálnému socialismu všeho. To je ten princip, kdy rozdáváme peníze a na všechno máme nárok, a to každý z nás, každá sociální nebo jakákoli jiná společenská skupina – například podnikatelé, živnostníci, zaměstnanci, kdokoliv.“

Čtěte také

Putin dělá z Ruska Severní Koreu. Musíme ten nádor zlikvidovat dřív, než metastazuje, říká analytik Votápek

„A lidé najednou cítí, že je to možné a společnost se stala nárokovou. Z té pracující a obětovavší je najednou nároková. Slyšíme věty, že přece nežijeme jen pro práci, musíme mít čas i na rodinu – a myslíme tím zábavu.“

„Osobně proti tomu vůbec nic nemám – i proto, že své dvě nejstarší děti jsem vychovával tak, že mě skoro neviděli, což nebylo dobře. Ale zas za mnou pak ,něco bylo‘. Otázka tak je, co je vlastně správně – ale jen by nebylo dobře, abychom si sami nevytěsnili i podstatu života,“ uzavírá.

Co si Jan Dobrovský myslí o sociálních sítích nebo o umělé inteligenci? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.