Když Rusům něco dáte, nezastaví se tam. S tím mají Češi zkušenosti, komentuje nový britský velvyslanec Field

Jaká pomoc Ukrajině by teď mohla následovat? Prezident Zelenskyj donedávna požadoval dodávky těžkých zbraní, především tanků, ale teď jsme ho slyšeli mluvit o stíhačkách. Je to něco, co by Ukrajincům mohla nabídnout britská vláda?

Ano, toto bylo přesně to, co diskutovali ministři obrany NATO začátkem minulého týdne. Generální tajemník Jens Stoltenberg dal jasně najevo, že Rusko nezměnilo svůj plán a my nemůžeme předstírat, že dělají něco jiného, než že pokračují v agresi s útokem na suverénní demokratickou zemi. Přijali jsme závazek dodávek tanků a já jsem pyšný na to, že Britové byli první, kdo Ukrajině poskytl bojové tanky západní výroby. Další jsou na cestě a my musíme pohlídat, že budou dodány.

Čtěte také

EU reagovala na ruskou invazi raketově, teď nesmí Ukrajinu zklamat, upozorňuje expert

Souběžně s tím běží výcvik, protože nejde vybavit Ukrajince sofistikovanými systémy a jen předpokládat, že budou vědět, jak je mají použít. To vyžaduje výcvik. Proto se soustředíme i na tento aspekt.

Minulý rok se ho ve Spojeném království účastnilo více než 9000 ukrajinských vojáků. Tento rok se trénink týká 20000 z nich a soustředíme se navíc na piloty a námořníky.

Co se týká stíhaček, premiér Rishi Sunak slíbil prezidentu Zelenskému, že zvážíme naše možnosti a posoudíme, zda by to bylo možné. Problém, se kterým pracujeme, je čas, který je potřebný pro vyškolení lidí, jak ovládat nové bojové stíhačky. A to zabere nějakou dobu. Je to tedy dlouhodobá pomoc. Nesmíme se ale přestat soustředit na dodávky, které můžeme poslat hned, protože boje se odehrávají teď.

Za naši pomoc Ukrajině je určitá daň. Kdybychom to ale nedělali, je mnohem vyšší.

Co dalšího bychom měli podniknout?

 Ano, to je otázka, kterou si musíme pokládat. Musíme se ptát, zda a jak jsme připravení Ukrajincům pomáhat. Protože je zde určitá daň za naši pomoc, třeba za sankce, ale i další nástroje, které využíváme.

Ale cena za to, kdybychom to nedělali, je mnohem vyšší. Je to cena za to, že Rusko mohlo napadnout a okupovat suverénní demokratickou zemi. A víme, že by se tam nezastavilo.

Tohle je něco, kde má Česká republika přímou zkušenost. Appeasement nefunguje. Když Rusům něco dáte, nezastaví se tam. Jejich agrese nebude uspokojena a bude pokračovat. Proto musíme přemýšlet, co budeme dělat, abychom se dostali před 24. únor, a co můžeme dělat dál.

Hodně vášnivé debaty se v posledních týdnech vedou také kolem příprav na letní olympijské hry v Paříži, které se budou konat v létě 2024. Vedou se spory o to, zda by na nich měli soutěžit ruští a běloruští sportovci. 

Čtěte také

Ruští sportovci na olympiádě? Češi nesouhlasí, schůzky se zúčastní i Zelenskyj

Ruští a běloruští sportovci by se neměli účastnit této olympiády. Bylo by mi velmi nepříjemné a přišlo by mi velmi nešťastné, kdyby se jí účastnili, ať už by to bylo pod jakoukoliv vlajkou, dávalo by to silnou podporu Ruskému olympijskému výboru.

Pokud by se tak stalo se, to je velmi problematické z mnoha důvodů. Velmi rád bych v tomto ohledu viděl jednotný přístup, abychom se nevyjadřovali individuálně. Právě teď se moje vláda snaží s dalšími zeměmi vyjednat společnou pozici.

Olympiáda je symbolicky důležitá a neměli bychom si ji nechat vzít v ruskou agresí.

Připadá pro Velkou Británii v úvahu bojkot olympiády?

Rádi bychom viděli možnost, aby se jí mohl kdokoli jiný účastnit, vyjma Rusů a Bělorusů. To je naše priorita. Chceme najít jednotnou pozici, jak toho dosáhnout. Byli jsme svědky bojkotů v minulosti. Přineslo to plusy i mínusy.

Myslím si, že by byla velká ostuda, kdybychom si nechali olympijské hry ujít jako příležitost pozitivního momentu pro všechny země, které se připravovaly na to, že se jich zúčastní. Olympiáda je symbolicky důležitá a neměli bychom si ji nechat vzít v ruskou agresí.

Můžete jmenovat jednu nejvyšší prioritu, která by měla vévodit seznamu věcí, kterých chcete dosáhnout, skrze kterou třeba bude možné charakterizovat vzájemné vztahy?

Nejvyšší priorita pro naše vztahy je shodná pro obě naše vlády, a to je Ukrajina. Spojené království a ČR reagovaly rychleji než téměř jakákoli jiná země. Myslím, že lépe rozumíme ruské hrozbě, a proto poskytujeme takovou pomoc a pokračujeme v ní.

Protože to, co je teď v sázce na Ukrajině, ji něco zásadního a týká se to bezpečnosti celé Evropy a její demokratické suverenity. A pak jsou věci, které se s tím pojí. Je to například energetická bezpečnost. Ale Ukrajina je číslo jedna.