Když se rozum spojí s bradou
V běžné mluvě užíváme řadu expresivních slov, u nichž neuvažujeme o původu. Jedním z takto zajímavých slov je rozumbrada. Proč se rozum spojil právě s bradou?
Slovem rozumbrada označujeme mudrlanta, přemoudřelého člověka, lidového filozofa. Původně se tak označoval dospělý, postupně se slovo začalo užívat také pro označení mudrujícího dítěte. Na první pohled vidíme, že jde o slovo složené. Nejprve k původu slova rozum. Nahlédnutím do etymologického slovníku zjistíme, že se jedná o slovo obsahující část um s významem umět, původně smyslově vnímat, přeneseně také chápat. Um je doplněný předponou roz- s významem, která vyjadřuje rozlišovací schopnost myšlení.
Proč se sídlem rozumu stává právě brada?
Pravděpodobně to souvisí s jedním z nejrozšířenějších stereotypů, s představou, že starý člověk je moudrý. V období patriarchátu se pak starý člověk vyznačoval výraznou bradou, rozumějme u muže bradou, tedy vousy, které ve stáří byly šedivé a dlouhé, na první pohled nápadné. A díky této představě se rozum spojil s bradou a rozumbrada byla na světě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
