Ke zlaté barvě škvarkům pomůže mléko. Hotové jsou, když vyplavou na hladinu sádla
Zima je všeobecně obdobím, kdy se na našich talířích objevují i kaloričtější dobroty. A zvlášť na začátku roku jsou to pak zabijačkové speciality. Mezi ty určitě patří škvarky, a my jsme u zkušených řezníků zjišťovali, jak uškvařit ty nejlepší.
"Tuhle firmu založil můj taťka, který miloval zabijačkové speciality a miloval škvarky," říká Jitka Paculová s tím, že řeznictví už přes třicet let vede s manželem a dětmi. Receptury se v rodině předávají, a škvarky jsou stále vyhlášené široko daleko. "Lidi přicházejí, že tu vůni cítí už ze zastávky," usmívá se. Manželé Paculovi neměli problém s tím, že jim při škvaření budeme koukat pod ruce.
"Škvarky jsou nejlepší z kvalitního hřbetního sádla, žádné prsní sádlo," říká Jitka Paculová. Sádlo krájí na kostky o velikosti strany asi tři až čtyři centimetry. Měly by být stejné, aby se také stejně škvařily. V řeznictví škvaří najednou sedmdesát kilogramů sádla.
Pro domácí výrobu nám Paculovi množství surovin upravili. "Když máte pětilitrový hrnec, tak tam dáte tři čtyři kila sádla nakrájeného nadrobno, a dáte tam tak deci dvě deci vody, a počkáte, až zesklovatí," říká Tomáš Pacula. Když začne sádlo pouštět tuk, přileje se decilitr mléka. To proto, aby byly škvarky pěkně zlaté.
Škvarky se škvaří od začátku do konce při vysoké teplotě, a je třeba stále míchat. Podle množství to celé může trvat i přes dvě hodiny. Potom se škvarky zcedí, nechají pořádně okapat, a je hotovo. Máte kvalitní sádlo a výborné škvarky.
Ty jsou samozřejmě nejlepší čerstvé, jen posolené, s dobrých chlebem. Velmi oblíbená je i škvarková pomazánka, na kterou existuje mnoho receptů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
