Keramiku nahradily hry. Brněnská „Šuřka“ učila textilní mistry, teď nabízí výrobu her

3. prosinec 2020

Brněnská Střední škola umění a designu (známá jako „Šuřka“), proslula před lety výukou mistrů a mistryň například v textilním průmyslu. Zatímco kdysi slavná výroba koberců, gobelínů a látek v Česku prakticky upadla, přichází nový trend.

Příští rok se v Brně začnou první středoškoláci učit navrhování počítačových a deskových her. Na úplně nový obor se zájemci hlásili do konce listopadu. Dorazilo přes padesát přihlášek.

„Když se nudím a nehraju hry, tak si rád vezmu papír a něco si načmárám,“ prozrazuje patnáctiletý Lukáš Dočkal z Vysočiny dvě své záliby. Příští rok půjde na střední školu. Chce jít na nějakou s uměleckým zaměřením, ale hledal tu nejvhodnější. Ideální spojení obou svých zálib, ke kterému přesvědčil i rodiče, našel v Brně.

Čtěte také

„Nejradši mám žánr stříleček, ale to nijak nespojuju s tím, že když se mi něco líbí, tak si to vyfotím nebo zapamatuju a pak nakreslím,“ říká Lukáš. Rozhovor natáčíme a povídáme si přes službu Discord, která spojuje hráče z celého světa. Právě na Discordu se Lukáš schází se svými možná budoucími spolužáky a učiteli už nyní.

„Ukazují nám spoustu věcí. Začali jsme třeba 2D hrou, kdy jsme si vytvořili vlastní postavičku, která se hýbe, má životy a může něco sebrat,“ nastiňuje Lukáš, že se na výrobu a navrhování her připravuje už nyní.

Tvorba her i programování

„Na naší škole už máme grafický design, ilustraci a obory, které se blíží té herní tvorbě. Minulý rok byl poslední rok oboru restaurování keramiky. Pan ředitel chtěl otevřít nějaký nový obor, tak jsme se hned nabídli,“ říká jeden z budoucích učitelů herní tvorby Filip Dufka.

Na škole se budou studenti učit jak návrh her, tak jejich programování. V jednom ročníku bude maximálně třináct žáků. „Od našich uchazečů chceme hlavně kreativitu, zvídavost a hravost. Nějakých 50 % výuky by měla tvořit herní tvorba. Zhruba 30 % nějaká výtvarná práce a posledních 20 % zbývá na předměty jako matematika, fyzika, čeština,“ nastiňuje podobu výuky Dufka.

Kreativita nutností

A jeho kolega Dominik Konečný doplňuje podrobnosti. „My to máme naplánované tak, že chceme po studentech, aby každý půlrok vytvořili jednu hru od začátku do konce. Budeme začínat na nějakých deskových hrách, pak budeme přecházet na 2D hry, potom na 3D hry a takto to budeme stupňovat,“ říká Konečný s tím, že ve výuce budou spolupracovat i s profesionálními návrháři a vývojáři her.

Doháníme skluz

Přestože se spuštění herního oboru může zdát jako něco velmi přelomového, co reaguje na stále rostoucí světovou popularitu českých her a slávu jejich tvůrců, jde podle učitelů o přelom pouze v národním měřítku. „Myslím si, že jsme pozadu za zbytkem světa o nějakých pár let a teď jen doháníme ten skluz, nejsme napřed. A Brno je na toto ideální místo,“ zdůrazňuje Konečný.

Poukazuje tak na to, že řada slavných herních vývojářů pochází z Brna anebo tu přímo působí. Teorie i výroba her se učí také na Masarykově univerzitě a na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.