Klára Vlasáková: Domácí péče si zaslouží podporu

Až na naprosté výjimky jsou tu lékaři rozvážní a vědí vždycky nejlíp co a jak. Naproti tomu pacienti jsou spíše mluvící problémy, kterým se nedá sdělit celá pravda nebo které je důležité držet na pokojích, aby doktory nerušili při práci. Samotná nemocnice je pak místem, jež nemůže nic nahradit.

Domácí péče o seniory a nemocné

Pečovatelská služba pro seniory: kde se o ní žádá a kolik stojí?

Jenže už nežijeme v 70. letech a v poslední době sílí hlasy upozorňující, že ne všechny úkony spojené se zdravím je nutné vázat na strohé a pro mnohé stresující zdravotnické zařízení, ale mohou být příslušným zdravotníkem vykonávány u pacienta doma.

Výrazně to dokládá třeba debata o domácích porodech. Ta se však stále drží v mantinelech „hazard“ versus „zodpovědnost“, přičemž otázka, proč vlastně chce tolik matek rodit doma, je bohužel až druhořadá.

V poslední době se potom problematika zdravotních úkonů mimo nemocnice dostala do médií znovu díky domácí zdravotní péči. A tady se začal ozývat samotný zdravotnický personál.

Naše chápání sebehodnoty

Hrozí kolaps domácí péče, sestry odejdou za penězi do nemocnic, varuje koordinátorka Charity ČR

• Upravit
• Smazat

Zdravotní sestry zajišťující domácí péči vstoupily do stávkové pohotovosti, protože jim prý zdravotní pojišťovny platí výrazně méně než sestrám v nemocnicích. Poskytovatelé navíc upozorňují na to, že jim pojišťovny odmítají proplácet část odvedených výkonů.

Právě domácí zdravotní péče může pacientovi zajistit vybrané úkony, které se běžně vykonávají v nemocnici. Člověk dostane infuzi nebo injekci v pohodlí domova. Jenže pracující v domácí zdravotní péči upozorňují na zásadní problémy této oblasti. Podle Ludmily Kučerové z organizace Charita neproplácejí pojišťovny část odvedených výkonů.

Kučerová v pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti mluvila dokonce o hrozícím kolapsu celého systému. Sestry jsou podle ní přetížené a doplácejí na to pacienti, kteří tak někdy nemohou najít poskytovatele domácí péče. Její oponentka, náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová, obavy nesdílí. Podle ní systém funguje, ačkoli připouští, že v minulých letech měla vláda jiné preference.

Dlouhodobé problémy a absence skutečné debaty jak u domácích porodů, tak u domácí zdravotní péče mají jednu důležitou věc společnou. Ukazují totiž, jak moc jsme přejali logiku, že všechno trochu neobvyklé je lepší přesunout někam „jinam“, kde se všechny potíže řeší najednou v jakémsi seřízeném institucionálním organismu.

Domácí péče o nemocné trvale upoutané na lůžko

Jak zvládnout domácí péči o imobilního nebo na lůžko upoutaného člověka. I s tím mohou lidem poradit sociální a zdravotní pracovníci Charity Ostrava.

To souvisí pochopitelně také s tím, že péče o blízké stále není chápána jako skutečně náročná činnost zasluhující ocenění jak finanční, tak společenské. Nicméně dlouhodobé protežování nemocniční péče v případech, které snesou péči domácí, může vést k tomu, že ze svých běžných životů postupně vyloučíme situace, kdy člověk není jednoznačně zdravý, práceschopný a užitečný.

Toto odsouvání vede nejen k tomu, že nedoceňujeme, a vlastně ani nechápeme jiná těla než ta zdatná, ale taky k tomu, že vlastní hodnotu odvozujeme právě od zdraví, flexibility a určitého stupně nezávislosti. Pokud člověk takového ideálu nedosahuje, je lepší, aby se přesunul jinam – a vrátil se ideálně až tehdy, kdy je zase takzvaně v pořádku.

Nejde přitom vůbec o to odmítat nemocniční péči; ta je v mnoha případech nezastupitelná. Podstatné je vědět, které zdravotní situace mohou být řešeny doma, a snažit se taková řešení podpořit. Tak se rozšíří i naše chápání sebehodnoty, která už nebude vázaná jen na tak křehké a nestabilní kategorie jako zdraví a užitečnost.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka