Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě

Meziválečné Německo brzy zasáhla hluboká hospodářská krize a následný nástup nacismu. Mannovi, veřejně se angažující proti rostoucímu nacionalismu, jsou v roce 1933 nuceni odejít do emigrace, jsou zbaveni německého občanství a jejich majetek je konfiskován.

Klaus Mann nejprve působí v Amsterdamu, kde vydává časopis Die Sammlung. V roce 1935 získává celá rodina československé občanství a o rok později odcházejí do USA. Klaus Mann je přímým svědkem španělské občanské války a od roku 1943 se jako příslušník americké armády účastní operací při osvobozování Evropy.

Poválečným vývojem je však hluboce zklamán, nedaří se mu hmotně se osamostatnit a složitě se vyrovnává se svou homosexualitou. To všechno vyústí v roce 1949 v sebevraždu.

Ve stínu příbuzných

Poměrně bohaté literární dílo Klause Manna v průběhu jeho života nikdy nevystoupilo ze stínu proslulosti díla jeho otce Thomase a strýce Heinricha. Čtenáři a literární kritika objevili v širším rozsahu tvorbu Klause Manna až v poslední čtvrtině 20. století, zejména jeho klíčový román Mefisto z roku 1937.

V roce 1981 natočil podle této knihy režisér István Szabó Oscarem oceněný stejnojmenný film, v němž hlavní roli strhujícím způsobem ztvárnil Klaus Maria Brandauer. Celosvětový úspěch tohoto filmu konečně vyvolal zasloužený zájem o literární pozůstalost Klause Manna.

A v ní čtenáři objevili i pozoruhodné memoáry s názvem Bod obratu: Zpráva o jednom životě. V roce 1997 vyšly v českém překladu Anny Siebenscheinové a o devět let později připravil Miroslav Stuchl jejich rozhlasovou podobu jako četbu na pokračování.