Klerofašista ze Středozemě a Prsteny bezmoci. J. R. R. Tolkien je pořád klasik fantastiky

„Myslím si, že Tolkien v něčem překonaný je, ale v něčem je nepřekonatelný. Jde o to, že své vyprávění nepojímal jako historickou fikci s fantastickými prvky, ale mnohem víc jako mýtus,“ říká literární teoretik Boris Hokr, který si nechává přezdívat „vousatá Galadriel“.

Boris Hokr|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas

Na nový seriál Prsteny moci se Boris moc netěší. „Děj se odehrává před Pánem prstenů a tvůrci nemají moc podkladů od samotného Tolkiena, takže budou muset vařit z vody. Navíc to vypadá, že chtějí napodobit Hru o trůny, která původně vznikla právě jako anti-Tolkien,“ popisuje. „Navíc se mluví o tom, že Galadriel je tam mladá, a přitom jí má být mezi 8000 a 27 000 lety, což teda není úplně mladice,“ dodává.

Řeč přišla i na to, co byl vlastně Tolkien zač, a jak to ovlivnilo jeho psaní. „Byl asi, řekněme, konzervativní člověk, takže mu vadilo narušení venkovské krajiny a třeba první automobily. Ozývá se tam právě vědomí, že krásná anglická příroda v jeho době nenávratně zaniká, ale také zkušenosti ze zákopů první světové války,“ myslí si Boris.

Pán prstenů má i řadu kritiků mezi uznávanými autory. „Michael Moorcock o Tolkienovi třeba napsal, že je klerofašista,“ zmiňuje. „Ale to je tím, že Moorcock je starý známý anarchista a hipík, takže má úplně jiné vidění světa. Další Tolkienův kritik China Miéville je levicový intelektuál, takže Pán prstenů s jeho triumfálním zvoláním Návrat krále je jeho přirozený nepřítel.“

O tom, zda má mít seriál ze Středozemě sexuální kouče, která německá powermetalová kapela nejlépe vystihuje Tolkienova ducha a jestli by se Jamesovi Cameronovi líbil Pád Gondolinu, si poslechněte v rozhovoru Antonína Tesaře s Borisem Hokrem.

Knihy J. R. R. Tolkiena s mapami, které autor sám nakreslil|foto:Tereza Kunderová, Český rozhlas