Koloniál, V důchodu, Výtah, Německý uprchlík a Vězení. Americké povídky Bernarda Malamuda

Bernard Malamud pocházel z rodiny ruských emigrantů a patřil mezi nejosobitější židovské autory 20. století v USA. Za román Správkař získal roku 1967 Pulitzerovu cenu. Ve svých dílech reflektoval židovství či sociální problémy své doby — od společenského vykořenění a těžkostí imigrantů po zneužívání či nevěry. Zároveň popisoval lásku a sebeobětování jako povznášející rysy, které mohou lidem pomoci v těžkých časech.

Vytvářet o samotě příběhy vůbec není špatný způsob, jak žít naši lidskou samotu.
Bernard Malamud

Koloniál

Život bývá náročný, hází lidem klacky pod nohy. Někdy už nezbývá chuť řešit stále se kupící problémy, které každodennost přináší. A tak lidé mohou ublížit svým bližním, i když nechtěně, slovy i svým jednáním. Ale i v těch nejtěžších chvílích můžeme najít naději a porozumění.

Povídka vypráví příběh manželského páru vlastnícího koloniál, kterému se kvůli nově postavené samoobsluze nedaří. Popisuje únavu, rezignaci na život, výčitky, ale zároveň dává naději v lásce, kterou pro sebe lidé mají – i přes rozpory a hádky.

V důchodu

Příběh staršího muže, který po přestálém infarktu odešel do důchodu a zvyká si na nový styl života. Bývalý lékař se i přes společensky naplněný život nemůže zbavit pocitu samoty a silnějšího uvědomění si vlastního věku, které provázejí deprese. Novou chuť do života mu jednoho dne vdechne až nález dopisu mladé dívky, která bydlí ve stejném domě jako on.

Výtah

Mladá služka, se kterou se život nemazlil, povýšená domovnice a muž, který nedokáže pochopit, proč by něco tak zdánlivě samozřejmého jako právo využít výtah mělo být určeno společenským postavením. Jemný příběh ze života představuje střet amerického pohledu na svět s konzervativním přístupem poválečné Itálie – a to prostřednictvím na první pohled banálního příběhu o výtahu.

Německý uprchlík

Trýzeň, kterou prožívá Oskar Gassner, je hlubší než jen ztráta možnosti vyjadřovat se rodným jazykem. Rakouský spisovatel Elias Canetti v jednom ze svých esejů píše o „vraždě duše a rozkladu rozumu“. A v takovém duševním rozpoložení se nachází hrdina Malamudovy povídky.

„Po sedmadvacet let jsem ti byla věrnou ženou.“ Jen periferně zachycená věta z dopisu je klíčem k pochopení Oskarova rozkladného utrpení, zároveň i motivem nečekaného řešení sdílet společný osud se svou nemilovanou ženou.

Vězení

Tommy Castelli míval velké plány, ale dostal se na šikmou plochu a jen díky pár vlivným hlavounům se povedlo jeho průšvihy zaretušovat. Musel si ale vzít Rosu Agnelovou a začít sekat dobrotu v jejich krámku s cukrovinkami na Prince Street. Dávné sny jsou pryč. Tommy se cítí jako v base a od rána do večera trčí v obchodě, aby vydělal pár centů. Jediným vytržením z každodenního stereotypu jsou příchody desetileté holčičky ze sousedství, která v obchodě pokaždé něco ukradne.