Kombinace tradiční marocké hudby a moderního jazzu. Klavírista Ismail Sentissi vydává desku

„Moje srdeční záležitostí je kytaru. Hrál jsem na ní rockové písničky a až později jsem se zaměřil víc na klavír,” vysvětluje Ismail Sentissi, mladý klavírista, který v současnosti žije v Paříži. „Když jsem začal s komponováním, jednalo se o kusy spíš orientální, které rytmicky vycházejí z mé země. Střídal jsem oba nástroje, piano i kytaru.” Zásadní pro mladého klavíristu byl přísun moderní jazzové hudby. „Máme v Maroku jeden festival, který se zaměřuje na tradiční hudbu gnawa a mix s moderním jazzem.” Gnawa přitom vychází z hudby černé Afriky. Gnawa znamená “ten, kdo pochází z Guiney.”

Ismail Sentessi, narozený v roce 1986, je vlastně hudebník samouk. A jak říká, někdy je to výhoda, jindy ne. Na jednu stranu je jeho tvorba hodně originální a nestandardní. Naopak mu ale někdy chybí jazzové základy. „Moje hudba je svázaná s mou rodinou. Všichni ze strany mé matky jsou velice muzikální.“ Teď vydává desku, kterou nazval Genoma. Ta je ovlivněná právě tradiční marockou hudbou. „Některé skladby byly složeny na kytaru, jiné spíš na klavír. Mnohé z nich jsem složil už před několika lety. Na desce je ale všechny hraji na piano.” Nápad na natočení své vlastní desky měl Ismail už dlouho. K realizaci pak překvapivě dopomohla i pandemie. „Na začátku prvního francouzského lockdownu, loni na jaře, jsem si řekl, že se do toho musím pustit,” směje se klavírista.

Album Genoma (z italského slova “genom”) natočil společně s bubeníkem Cédrikem Bekem a kontrabasistou Mauriziem Congiu. „Měl jsem štěstí, že jsem nahrával se skvělými hudebníky. Dali tomu spousty energie a hodně silnou rytmiku,” vysvětluje Ismail. On i jeho spoluhráči už se ale nemohou dočkat, až se otevřou hudební kluby, nebo i open airy, aby své album mohli představit skutečnému publiku. Zatím je album Genoma k poslechu na všech hudebních platformách, jako je Spotify nebo Deezer.