Komu patří bílé larvy v zemině nebo kompostu?
V zemině nebo v kompostu na jaře či v létě občas narazíme na bílé larvy. Kterému hmyzu patří a mohou poškodit úrodu? Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje:
„Takové ty větší, macaté, jsou buď ponravy chrousta obecného, nebo larvy zlatohlávka zlatého. V kompostu žerou organickou hmotu, jejich působení lze přirovnat k činnosti žížal. V záhonech se zeleninou ovšem ožírají kořínky. Můžeme je vyplavit vodou, vysbírat je. Nebo před výsadbou do záhonů pustit slepice, které larvy vyzobou. Kompostem, ve kterém larvy žijí, nehnojte.“
Dospělí chrousti obecní se živí listy stromů, ale jejich larvy žijí právě pod zemí, kde se prokousávají kořínky a často napadají obilniny a další zemědělské plodiny. V minulosti způsobovali chrousti velké škody.
Vývoj do dospělosti trvá čtyři roky. Dospělci se objevují koncem dubna nebo v květnu a téměř okamžitě se páří. Po dvou týdnech dospělosti samičky začnou klást vajíčka, která zahrabávají 10 až 20 cm do země. Jedna samička může naklást až 80 vajíček. Larvy se začnou líhnout za 4 až 6 týdnů. Larvy (neboli ponravy) jsou aktivní pouze na jaře a v létě a v zimních měsících přezimují 20 až 100 cm pod povrchem. Žijí v zemi 4 roky (v chladnějším klimatu až 5 let), dokud nedorostou do velikosti 4 až 5 cm, pak se na podzim zakuklí a na jaře vylézají opět dospělci.
Dospělý zlatohlávek zlatý měří 14 až 20 mm. Má kovové zbarvení. Zlatohlávek má štítek nápadně trojúhelníkovitého tvaru a na krovkách několik nepravidelných příčných proužků a skvrn bílé barvy. Létají se zavřenými krovkami. Spodní blanitá křídla vysouvají podélnou štěrbinou v krovkách. V případě nebezpečí se zahrabou do země.
Larva zlatohlávka má tvar písmene C, má velmi malou hlavu i končetiny a je podobná ponravě chrousta. Larvy zlatohlávka zlatého žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, v tlejícím listí, na hnojištích či v kompostech, kde se krmí organickým materiálem a kde též přezimují. Kuklí se v červnu nebo v červenci. Dospělí brouci vylétávají na konci jara, páří se, samičky nakladou vajíčka do hnijícího organického materiálu a hynou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
