Koronavirus odhalil nedostatky čínského zdravotnického systému

Případ šíření nemoci ale také odhalil zranitelnost centrální vlády v Pekingu a škoda se šíří daleko mimo hranice pevninské Číny, uvádí ve svém editorialu americký deník Wall Street Journal.

Čtěte také

Míra mutací nového koronaviru je zatím malá, říkají vědci. Lidé se mohli nakazit od cibetek

Redakce hospodářského listu oceňuje, že se Čína chová mnohem transparentněji než v případě šíření koronaviru SARS v roce 2002. Důvod je totiž prostý: Čínští vůdci si uvědomují, že potřebují pomoc zahraničí. Přesto má dosavadní čínská reakce na nákazu daleko k celosvětovým standardům. Údaje a prohlášení oficiálních míst se navíc každou chvíli liší.

Podle vědců existuje důvodné podezření, že se nový koronavirus poprvé objevil vloni v listopadu nebo prosinci na rybím trhu ve městě Wu-chan. Místní úředníci nejprve riziko nákazy zlehčovali. A to i navzdory důkazům naznačujícím, že by se virus mohl přenášet z člověka na člověka. Tuto skutečnost potvrdila ústřední čínská zdravotní komise až letos v polovině ledna, připomíná Wall Street Journal.

Superpřenašeči v bílých pláštích

Podle deníku toto zpoždění umožnilo rychlejší šíření nemoci. Zdravotnický personál totiž přijal méně bezpečnostních opatření, než kdyby se dozvěděl o skutečné hrozbě dříve.

Čtěte také

K panice z čínského koronaviru není důvod, u nás zabíjí „běžná“ chřipka, upozorňuje lékařka

Existuje třeba případ, kdy jeden pacient s koronavirem údajně infikoval 14 zaměstnanců nemocnice ve Wu-chanu. Epidemiologové přitom odhadují, že každý infikovaný jedinec předá nemoc dvěma nebo třem dalším. Takzvaní „superpřenašeči“, jako jsou lékaři, ale mohou virus přenést na více než deset dalších lidí.

Tyto počty mohou vysvětlit, proč se počet nakažených lidí v Číně zvýšil během jednoho týdne více než desetinásobně. Zdá se ale také pravděpodobné, že případy nebyly v počátku řádně hlášené. Místní úředníci totiž na sebe berou politické riziko, když upozorňují na problém. Starosta Wu-chanu nicméně  z omezování informací naopak obvinil vládu v Pekingu.

Centrální vláda se teď snaží svou zprvu nedostatečnou reakci napravit a do Wu-chanu poslala stovky civilních i vojenských lékařů. Zdravotní komise města zároveň proměnila 24 všeobecných nemocnic v karanténní zařízení. A pomoci jim má dalších minimálně šest tisíc nově vytvořených nemocničních lůžek. A v neposlední řadě čínská vláda rozhodla o karanténě pro více než 50 milionů lidí ve městech s velkým množstvím nakažených.

Pochopitelně každá země by měla problémy vypořádat se s virovou nákazou takového rozsahu. Nedostatky čínského systému veřejného zdravotnictví jsou ale v pohledu Wall Street Journalu dlouhodobé.

Lékařů je málo

Nemocnice mimo hlavní centra jako Peking a Šanghaj měly už v minulosti problémy se vypořádat s nakažlivými chorobami. A tak i když se třeba výskyt tuberkulózy v Číně za dvě desetiletí snížil o polovinu, je pořád skoro třikrát vyšší než v Mexiku.

Čtěte také

Adam Vojtěch: Kolem koronaviru se vytváří panika… Nemůžeme nic podceňovat, ani to neděláme

Nejlidnatější země světa má také asi o 20 procent méně lékařů na hlavu než Mexiko nebo dokonce o 70 procent méně praktických lékařů v porovnání se standardy Světové zdravotnické organizace (WHO). Přibližně 96 procent čínských lékařů jsou specialisté, protože praktikové jsou špatně placení.

Nemocnice jsou rovněž přeplněné a lidé ve venkovských oblastech se spoléhají na vesnické kliniky připomínající středověk. Lékaři v jednom malém městě poblíž Wu-chanu například nemají patřičné ochranné obleky. Provincie Chu-pej, kde nákaza odstartovala, potřebuje každý den 100 tisíc těchto obleků, ale čínští výrobci mohou vyrobit pouze 30 tisíc. Vesnické kliniky proto přidělují jen obličejové masky.

Přitom Peking v posledních letech investuje v přepočtu desítky miliard dolarů – do přírodovědných parků, ale také do genových terapií, výzkumu rakoviny, zdravotnických prostředků a jiného drahého výzkumu, aby tak získal globální prestiž. Ostatně biomedicína je ústředním prvkem plánu komunistické vlády, jak jednou v budoucnu dominovat moderní zdravotnické globální výrobě.

Akcie padají

Mnohé z čínských vládních nedostatků se podle amerického deníku projevily už při zmatené reakci na prasečí chřipku, která zabila téměř polovinu čínských prasat. Peking tehdy nařídil regionálním orgánům, aby chovatele odškodnily za utracení stád jen skromnou částkou. Většina ze zemědělců by přitom tyto kusy mohla prodat až čtyřikrát dráž. I kvůli tomu se tak nemoc dále šířila.

Čtěte také

Petr Holub: S čím přišel koronavirus

Zároveň Čína zakázala dovoz některých hospodářských zvířat ze Spojených států, a to z „hygienických“ důvodů. Také ale umožnila další fungování místních tržišť se zvířaty, která mohou potenciálně přenášet nákazu nejrůznějšími nemocemi. Vládní úředníci se zřejmě příliš báli hněvu lidí, kdyby tyto trhy zakázali.

Teď Čína stojí před epidemií, která podkopává veřejný pořádek a důvěru ve vedení komunistické strany. A pokud se koronavirus ještě více rozšíří, bude možná Peking muset přistoupit k drakonickému uzavření země draka. To by přitom mohlo vyvolat globální ekonomickou recesi, jejímuž nástupu měla zabránit obchodní dohoda s Washingtonem.

Strach investorů z toho, že nákaza přeskočí do finančního světa, už dokazuje propad asijských akcií. V současnosti platí, že pokud si Čína kýchne, zbytek světa chytí víc než pouhé nachlazení, podotýká deník Wall Street Journal.