Krkonošskou přírodu chránil 50 let. O svých zkušenostech napsal geobotanik Jan Štursa novou knihu

Půl století životních osudů přírodovědce Jana Štursy přibližuje kniha Boj o Krkonoše. Psal jí přes 15 let a dozvíte se z ní, jak se v průběhu let proměňovaly naše nejvyšší hory, i v čem je tamní flóra výjimečná.

Právě s nimi totiž geobotanik Jan Štursa spojil v roce 1965 svou profesní dráhu. Tehdy totiž jako čerstvý absolvent Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity nastoupil na Správu Krkonošského národního parku, pro kterou poté pracoval celý život. Po Sametové revoluci byl dokonce i jejím ředitelem. A i dnes, už jako důchodce, je zapojen do různých tamních projektů.

„A o tom jsem se snažil v té obsáhlé knize hovořit. Učinit jakousi výpověď, čím Krkonoše procházely, v dobrém i ve špatném slova smyslu. A to za poslední půlstoletí, ale i s přesahem daleko do minulosti, i s vizí toho, co Krkonoše čeká dál,“ přiblížil svou knihu Jan Štursa.

Více se o ní dozvíte v záznamu rozhovoru Ivety Kalátové s Janem Štursou. Uslyšíte například o motocyklových závodech na území národního parku, v čem jsou problematická elektrokola, nebo jak ovlivnila výstavba turistických cest horskou flóru.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.